Články

Podílové spoluvlastnictví: přechodná ustanovení a judikatura Nejvyššího soudu

V rámci tohoto příspěvku se budu věnovat některým praktickým otázkám, které se týkají problematiky podílového spoluvlastnictví z pohledu přechodných ustanovení v občanském zákoníku (dále též „o. z.“), dosavadního přístupu soudní praxe i vazbě na novelizaci občanského zákoníku.

Vůně jako ochranná známka Evropské unie

Dne 23. 3. 2016 nabylo účinnosti Nařízení evropského parlamentu a rady (EU) 2015/2424 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství (dále jen „nařízení“). Zmíněné nařízení v čl. 4 obsahuje novou definici ochranné známky Evropské unie.

Výslech svědka před soudem a rozpoznání lživé výpovědi

Poskytovatelé služeb informační společnosti v hledáčku Evropské komise

Problematika zvláštního režimu vyloučení odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti v kontextu novinek, které do problematiky vnáší současná legislativní činnost Evropské komise ve spojení s její Strategií pro jednotný digitální trh z roku 2015 , je vysoce aktuálním tématem.

Vnos versus rozšíření společného jmění manželů

Následující úvahy budou věnovány problematice vypořádání vnosu do společného jmění manželů a vypořádání rozšířeného společného jmění manželů, a především nutnosti rozlišení obou těchto institutů, čemuž soudní praxe nevěnuje vždy patřičnou pozornost. V úvodu je třeba konstatovat, že právní úprava s nabytím účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), účinného ode dne 1. 1. 2014, nedoznala podstatných změn oproti právní úpravě dle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále „obč. zák. č. 40/1964 Sb.“), účinného do 31. 12. 2013. Závěry učiněné v době účinnosti obč. zák. č. 40/1964 Sb. jsou tedy aplikovatelné i po účinnosti o.z.

Porušení režimu dočasné pracovní neschopnosti a výpověď

Za rok 2016 uskutečnily okresní správy sociálního zabezpečení 153 500 kontrol dodržování režimu dočasně práce neschopných pojištěnců. Postih byl udělen 3 514 pojištěncům (zaměstnancům).

Veřejné zakázky – vybrané aspekty problematiky mimořádně nízkých nabídkových cen, aneb jak to bylo dříve a jak je tomu nyní dle ZZVZ?

Veřejnou zakázku můžeme z ekonomického pohledu chápat jako maximálně  účelnou  alokaci  zdrojů, kterou zadavatel sleduje obvyklé ekonomicko-sociální cíle. Z ekonomického pohledu  jsou veřejné zakázky určeny k věcnému a materiálnímu zabezpečení chodu převážně orgánů veřejné správy. A to takovými  plněními, jež si tyto orgány nemohou, či z ekonomických důvodů ani nechtějí, zabezpečit svými prostředky (pracovníky). Současně se realizací veřejných zakázek sledují společensky prospěšné cíle, spočívající např. ve snížení nezaměstnanosti a podpoře zaměstnávání specifických kategorií osob (zvýhodnění zdravotně postižených).[1]
Cui bono? Hlavním cílem právní úpravy veřejných zakázek je zejména  úspora veřejných prostředků. Přirozeně je otázkou, jak se v praxi naplňování tohoto správného cíle reálně daří. [2]

Vztah kanonického práva a práva České republiky

Vztah práva církve a práva státu existuje od nepaměti v různých proměnách a obměnách. Cílem tohoto článku však není historický exkurz. Cílem je seznámit advokátní obec se vztahem těchto dvou systémů, kdy pochopení tohoto vztahu je důležité pro kaž­dého, kdo uzavírá s registrovanou církví smluvní vztah. Vzhledem k tomu, že registrovaných církví v ČR je mnoho, budu se věnovat jen té největší a nejdůležitější, a to Latinské církvi, více známé jako Římskokatolická církev (dále „ŘKC“). Zvláště vzhledem k zákonu č. 428/2012 Sb. bude ŘKC častým partnerem v různých vztazích.