Články

Moratorium v právní praxi

Tento článek si klade za cíl zamyslet se nad praktickými dopady méně využívaného institutu insolvenčního práva, a sice moratoria. Pojmem moratorium se terminus technicus rozumí pozastavení určitých důsledků, jinými slovy jde v právním slova smyslu o pozastavení povinnosti dlužníka splácet dluhy svým věřitelům.

Incidenční spor o neúčinnost smlouvy o zúžení SJM, role znaleckého posudku na cenu obvyklou – případová studie

Důkaz znaleckým posudkem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady (nemovitostí) hraje významnou roli v některých typech soudních případů. Mezi ně se řadí i incidenční spory o neúčinnost úkonů dlužníka bez přiměřeného protiplnění. Na jedné případové studii incidenčního sporu bych rád demonstroval procesní přístup soudu při projednávání věci, zvláště při provádění důkazu znaleckým posudkem o stanovení ceny obvyklé a jeho hodnocení. Studie naznačuje, jak se lze vhodným přístupem soudu vyhnout nadbytečnému zadávání revizních znaleckých posudků.

Španělská querella – inspirace pro českého zákonodárce?

V tomto článku se zabývám, bez toho, aniž bych zabíhala do zbytečných podrobností, španělskou právní úpravou institutu querelly, soukromé trestní žaloby, ve snaze podpořit úvahy ohledně zavedení tohoto institutu i do českého právního řádu. Na úvod však považuji za nutné českému čtenáři alespoň v obecných rysech osvětlit, jak je španělský systém trestního práva a trestního práva procesního v této oblasti koncipován.

Právo být zapomenut

Čl. 17
Právo na výmaz („právo být zapomenut“)
1. Subjekt údajů má právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu vymazal osobní údaje, které se daného subjektu údajů týkají, a správce má povinnost osobní údaje bez zbytečného odkladu vymazat, pokud je dán jeden z těchto důvodů:
a) osobní údaje již nejsou potřebné pro účely, pro které byly shromážděny nebo jinak zpracovány;
b) subjekt údajů odvolá souhlas, na jehož základě byly údaje podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nebo čl. 9 odst. 2 písm. a) zpracovány, a neexistuje žádný další právní důvod pro zpracování;
c) subjekt údajů vznese námitky proti zpracování podle čl. 21 odst. 1 a neexistují žádné převažující oprávněné důvody pro zpracování nebo subjekt údajů vznese námitky proti zpracování podle čl. 21 odst. 2;
d) osobní údaje byly zpracovány protiprávně;
e) osobní údaje musí být vymazány ke splnění právní povinnosti stanovené v právu Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje;
f) osobní údaje byly shromážděny v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti podle čl. 8 odst. 1.
2. Jestliže správce osobní údaje zveřejnil a je povinen je podle odstavce 1 vymazat, přijme s ohledem na dostupnou technologii a náklady na provedení přiměřené kroky, včetně technických opatření, aby informoval správce, kteří tyto osobní údaje zpracovávají, že je subjekt údajů žádá, aby vymazali veškeré odkazy na tyto osobní údaje, jejich kopie či replikace.
3. Odstavce 1 a 2 se neuplatní, pokud je zpracování nezbytné:
a) pro výkon práva na svobodu projevu a informace;
b) pro splnění právní povinnosti, jež vyžaduje zpracování podle práva Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje, nebo pro splnění úkolu provedeného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je správce pověřen;
c) z důvodů veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. h) a i) a čl. 9 odst. 3;
d) pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu či pro statistické účely v souladu s čl. 89 odst. 1, pokud je pravděpodobné, že by právo uvedené v odstavci 1 znemožnilo nebo vážně ohrozilo splnění cílů uvedeného zpracování;
e) pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků.

Trestní řád: zúčastněná osoba

Je osobní příplatek doopravdy nenárokový?

Je obecně známo, že plat zaměstnanců ve státní a samosprávné sféře je tvořen z platového tarifu (základní složka platu podle platové třídy a počtu odpracovaných let) a osobního příplatku, případně dalších příplatků. Zatímco základní složka platu je nároková, osobní příplatek nárokový není. Osobní příplatek může být přiznán až do výše 50 % platového tarifu, ve výjimečných případech až do výše 100 % platového tarifu.

Reakce na článek k otázce náhrady nákladů řízení

Jakkoliv se ztotožňuji s argumentací a závěry výše uvedeného článku, rád bych upozornil na možnost aplikace, kterou skýtá jazykový a logický výklad ust. § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti státu“).

Náhrada nákladů řízení – odměna advokáta za uplatnění nároku na náhradu újmy u příslušného ústředního správního úřadu

Článek pojednává o otázce náhrady nákladů právního zastoupení, vynaložených na uplatnění nároku na náhradu majetkové či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem dle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti“), u věcně příslušného ústředního správního úřadu (nejčastěji věcně příslušného ministerstva).