Články

Více právních jednání (úkonů) směřujících k rozvázání téhož pracovního poměru

autor: Richard W. Fetter
publikováno: 10.07.2017

Rozvázat pracovní poměr více právními jednáními (úkony) lze doporučit zaměstnavateli zvláště v situaci, když si není jist hodnocením, mírou (intenzitou) porušení pracovní kázně zaměstnancem, kterého chce sankcionovat ukončením pracovního poměru. Přesto v praxi tento postup není příliš často využíván. Je ale třeba respektovat zásady vyplývající z judikatury, kterou přibližuje tento příspěvek. Na problematiku rozvázání pracovního poměru více právními jednáními nahlédneme i optikou druhé strany – zaměstnance.

Uplatňování daňových pohledávek obcí v insolvenčním řízení

autor: JUDr. Ing. Michael Šefčík
publikováno: 29.06.2017

Tento příspěvek se zabývá vymáháním pohledávek obcí v insolvenčním řízení. Čtenář zde nalezne základní informace o tom, jakým způsobem spravovat místní poplatky vůči daňovým subjektům, které jsou v úpadku. Hlavní pozornost je směřována na odlišení toho, v jakých případech bude určitá daňová pohledávka obce pohledávkou za majetkovou podstatou a v jakých případech půjde o pohledávku, která se uplatňuje přihláškou pohledávky. Následují instrukce ke správnému vyplnění přihlášky pohledávky a správnému uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou.

Smluvní pokuta

autor: Mgr. Martin Pelikán
publikováno: 27.06.2017

Patrně nejčastější způsob utvrzení dluhu představuje v praxi ujednání smluvní pokuty. To bylo dříve upraveno duplicitně, jak v občanském zákoníku z roku 1964, tak i v obchodním zákoníku, a to s některými podstatnými rozdíly. V občanskoprávních vztazích se především pro vznik povinnosti platit smluvní pokutu vyžadovalo zavinění povinného ve vztahu k porušení utvrzené smluvní povinnosti, zatímco pro obchodněprávní vztahy se vycházelo z koncepce objektivní odpovědnosti. Občanský zákoník převzal částečně koncepci uvedenou v obchodním zákoníku (objektivní princip, moderaci smluvní pokuty soudem), částečně koncepci občanského zákoníku z roku 1964 (ve zbývajícím rozsahu).

Kritika zaměstnavatele v judikatuře vrcholných soudních instancí ČR

autor: Richard W. Fetter
publikováno: 22.06.2017

Zaměstnanci stejně jako každému člověku (fyzické osobě) se zaručuje v čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod právo na svobodu projevu. Na druhou stranu zaměstnavatele chrání ust. § 301 písm. d) zák. práce, podle něhož nesmí zaměstnanec jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Co je víc? Jak konflikt obou práv řeší česká judikatura? Tento příspěvek nepřináší detailní rozbor nebo podrobný výklad právní úpravy, s nímž se může kdokoliv seznámit studiem příslušné (citované) judikatury, nýbrž jen rámcový úvod do problematiky a přehled zajímavých případů, kdy předmětný konflikt práv zaměstnavatele a zaměstnance řešily vrcholné soudní instance ČR na pozadí sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru.

Právní důsledky přezkumu daňových pohledávek z nepravomocných rozhodnutí správce daně v insolvenčním řízení

autor: JUDr. Monika Novotná
publikováno: 19.06.2017

V tomto článku polemizuji se závěry soudního rozhodnutí, kdy správní soud odmítl soudní přezkum dodatečného platebního výměru správce daně po přezkumném jednání v rámci insolvenčního řízení. Důvodem odmítnutí byla skutečnost, že přihlášená pohledávka správce daně byla předmětem přezkumného jednání, kdy insolvenční správce pohledávku popřel, a toto přezkumné jednání se konalo v době, kdy ještě nebylo rozhodnuto o podaném odvolání do dodatečného platebního výměru. Odvolací řízení bylo v souladu s daňovým řádem ex lege zastaveno a dodatečný platební výměr nabyl právní moci. Odmítnutí správní žaloby bylo zdůvodněno tím, že nebyly vyčerpány všechny opravné prostředky, když o odvolání nemohlo být meritorně rozhodnuto. Považuji rozhodnutí správního soudu za nesprávné, neboť ve svých důsledcích vede k odmítnutí soudní ochrany daňovému subjektu v insolvenčním řízení.