Články

Stavební deník

autor: JUDr. Lukáš Klee, LL.M., MBA
publikováno: 28.07.2017

Právo slabší strany na výživné

autor: Mgr. Markéta Cibienová
publikováno: 26.07.2017

Následující článek si klade za cíl analyzovat ustanovení upravující právo na výživné, avšak nebude se zabývat právem na výživné ve vztahu k dítěti na straně oprávněné, nýbrž bude analyzovat další známé druhy vyživovacích povinností. Předmětem článku tedy budou ty rodinně právní vztahy, kdy se v pozici slabší strany ocitá rozvedený manžel, případně neprovdaná matka a těhotná žena. Samozřejmě neopomene také právo na výživné u partnera při zrušení svazku dle zákona o registrovaném partnerství. Okrajově se také zmíním o právu na výživné mezi manžely za trvání manželství.

Sankční následky neuveřejnění smlouvy v registru smluv

autor: Mgr. František Korbel, Ph.D.
publikováno: 26.07.2017

Zákon o registru smluv přináší řadě subjektů, na něž bude uveřejňovací povinnost dopadat, novou povinnost uveřejnit smlouvu v registru smluv. V letošním roce dojde k odstartování tzv. ostrého režimu, v jehož důsledku dojde ke zrušení smlouvy, která měla být v registru smluv uveřejněna, avšak nebyla. Přitom zákon neváže povinnost uveřejnění k určité smluvní straně, ale ke smlouvě jako takové. Nedopadá tudíž pouze na povinné subjekty, ale také na jejich kontraktační protistrany. Určení povinných subjektů v praxi nepředstavuje vždy jednoduchou otázku. Účelem tohoto článku je upozornit na hlavní problémy spojené s povinností uveřejnění smluv a sankcí absolutní neplatnosti neuveřejněných smluv.

Novela zákona o zaměstnanosti

autor: JUDr. Ladislav Jouza
publikováno: 20.07.2017

Oblast právních vztahů, které vznikají na úseku zaměstnanosti, je upravena zejména zákonem o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., (dále jen „z. o. z.“). Účelem zákona je účinně regulovat právní vztahy vznikající v oblasti zaměstnanosti, vytvořit vhodné právní nástroje a instituty, které by napomohly rozvoji trhu práce a snižování nezaměstnanosti se současným zlepšováním podmínek pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Je zákaz kouření v domě a bytě „rozumným pokynem“ (§ 2256 o. z.)?

autor: JUDr. Stanislav Křeček
publikováno: 20.07.2017

Nechci se samozřejmě zde pouštět do debaty o tom, zda je kouření zdravé, rozumné a přijatelné či nikoliv. Ostatně názorů na toto téma jsme si v posledních měsících, v souvislosti s jinou oprávní úpravou, vyslechli dost. Jde mi o to, zda pronajímatel může nájem bytu nebo domu podmínit zákazem kouření – a snahy o takový zákaz se v praxi již objevují, aniž by se tím dostaly do rozporu s ustanovením § 2235 o. z. („nepřihlíží se k ujednáním zakazujícím nájemcova práva“) nebo s ustanovením § 2239 o. z. („nepřihlíží se k ujednání…ukládající nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená“) nebo zda může zákaz uložit i nájemcům, kteří již mají uzavřenu nájemní smlouvu.

Náležitosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu

autor: JUDr. Petr Toman, LL.M.
publikováno: 18.07.2017

Nedávno vydané usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 10. 2016, sp. zn. 6 To 106/2015, založilo nebývale živou debatu mezi laickou i odbornou veřejností o tom, zda k vyslovení nezákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (dále jen „příkaz“) postačují „pouze“ formální nedostatky příkazu. V návaznosti na uvedené a také k praktickému užití bude v textu níže sestaven výčet náležitostí, které musí příkaz obsahovat, a to na základě příslušného ustanovení trestního řádu a aktuální judikatury českých soudů.

Porušení režimu práce neschopného zaměstnance jako důvod k výpovědi z pracovního poměru

autor: Richard W. Fetter
publikováno: 14.07.2017

Z důvodu povinnosti poskytovat dočasně práce neschopnému zaměstnanci náhradu příjmu v období prvních 14 dnů pracovní neschopnosti má zaměstnavatel právo provádět kontrolu dodržování léčebného režimu. Během těchto prvních dvou týdnů, s výjimkou prvních tří dnů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, poskytuje totiž zaměstnavatel dočasně práce neschopnému zaměstnanci za pracovní dny náhradu mzdy (nebo platu či odměny). Nemocenské dávky vyplácí stát až od 15 dne. Proto v případě hrubého porušení léčebného režimu může zaměstnavatel ukončit pracovní poměr výpovědí.

Předsmluvní jednání v pracovněprávních vztazích

autor: JUDr. Ladislav Jouza
publikováno: 12.07.2017

Ekonomický růst a rozšiřování výroby zvyšuje požadavky podniků na pracovní síly. Současně roste počet zaměstnanců přijímaných do pracovněprávního vztahu. O to větší pozornost musí zaměstnavatelé věnovat kvalitě a obsahu jednání, které vede ke sjednání pracovní smlouvy. Podcenění zákonných povinností má odraz v advokátní praxi, kdy se pak řeší, zda byla uzavřena pracovní smlouva, jaké důsledky má příslib zaměstnání nebo nesplnění informační povinnosti zaměstnavatele apod.