Články

Ekonomický pohled na definici úpadku korporace

autor: Ing. Jaroslav Schönfeld, Ph.D.
publikováno: 08.08.2017

Příspěvek se zaměřuje na analýzu ekonomického obsahu, resp. pohled na právní definici úpadku podniku v kontextu českého insolvenčního práva. Důraz je kladen zejména na skutečnost, že úpadek je primárně ekonomickou kategorií, která má však své právně-společenské konsekvence. V příspěvku jsou popsány základní ekonomické přístupy při hodnocení stavu platební neschopnosti nebo při předlužení podniku a snaží se poukázat na negativní důsledky spojené s nejednoznačným nahlížením soudů na tuto problematiku. Jako východisko z této situace vidím vyšší míru standardizace při posuzování platební neschopnosti a předlužení a poukazuji na zkušenosti z Německa.

Novela zákoníku práce 2017 – co vše se změní v personální praxi?

autor: Mgr. Marie Janšová
publikováno: 07.08.2017

Zákoník práce je důležitým právním předpisem, který se s největší pravděpodobností v letošním roce dočká významných změn. Přitom nepůjde jen o dílčí změny několika paragrafů, ale novela bude měnit od základu i některé celé kapitoly a instituty (např. dovolenou či převedení na jinou práci). Novelu, jejíž účinnost je i přes sílící hlasy o její posun stále plánována na 1. 7. 2017 (vyjma úpravy dovolené, která má být účinná až od 1. 1. 2018) a u které se vzhledem k jejímu rozsahu i charakteru již nyní vžilo označení „koncepční“, připravilo již na začátku roku 2016 Ministerstvo práce a sociálních věcí. To si od nové právní úpravy slibuje prohloubení flexibility základních pracovněprávních vztahů za současného posílení ochrany zaměstnance v těchto vztazích. Nakolik se tyto (na první pohled těžko kompatibilní) účely promítly do znění novely, je však otázkou.

Insolvence a daně

autor: JUDr. PhDr. Karel Šimka, Ph.D., LL.M.
publikováno: 04.08.2017

Článek rozebírá některé aspekty vztahu insolvence a daní, zejména na základě dostupné judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu. Zkoumá, nakolik může být správce daně zvýhodněn v insolvenčním řízení oproti ostatním věřitelům, zejména tím, že by mohl své daňové pohledávky vůči úpadci započíst proti pohledávce úpadce za správcem daně na nadměrném odpočtu DPH. Dále analyzuje vliv insolvenčního řízení na správní a soudní řízení ve věcech veřejných subjektivních práv.

Účinná soudní obrana proti vzniku stavby

autor: Mgr. Karel Černín
publikováno: 04.08.2017

Tento článek je určen především pro advokáty, kteří zastupují ve správních a soudních řízeních osoby dotčené novou stavbou. Zpravidla jsou těmito osobami vlastníci sousedních pozemků. Jejich námitky proti plánované stavbě by měl věcně vypořádat stavební úřad v územním rozhodnutí, příp. stavebním povolení vydaném podle stavebního zákona,[1] mnohdy se tak ale neděje. Mají sousedé o svá účastnická práva ve správním řízení bojovat všemi prostředky, nebo se mají raději soustředit na podání žaloby v občanském soudním řízení? A může být jakákoliv právní obrana účinná, pokud stavba fakticky vznikne a bude v souladu s vydaným úředním povolením užívána?

Právo na zachování důvěrné komunikace mezi advokátem a jeho klientem

autor: Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
publikováno: 02.08.2017

Nedávný případ íránsko-českého podnikatele Shahrama Abdullaha Zadeha opět otevřel otázku přípustnosti odposlechu komunikace mezi advokátem a obviněným. Autor ve svém příspěvku detailně rozebírá, jak je právo na zachování důvěrné komunikace mezi advokátem a jeho klientem zakotveno v Listině základních práv a svobod, Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, právu Evropské unie i v českém trestním řádu, a shrnuje nejdůležitější příslušnou judikaturu Ústavního soudu ČR a Evropského soudu pro lidská práva.

Odměna advokáta jako zmocněnce poškozeného v trestním řízení

autor: JUDr. Simona Heranová, Ph.D.
publikováno: 31.07.2017

Odměna advokáta – zmocněnce poškozeného v trestním řízení je v současnosti nastavena tak, že může v nikoliv výjimečných případech převyšovat přiznanou náhradu újmy i odměnu přiznanou obhájci v témže trestním řízení. Tento stav, který lze považovat za nevhodný vedlejší efekt posilování postavení poškozeného v trestním řízení nedůsledně připravenými legislativními kroky, je výsledkem řady dílčích změn právní úpravy i navazující judikatury.
Vzhledem k aktuálnosti těch nejzávažnějších změn (výrazné rozšíření okruhu poškozených s právem žádat ustanoveného zmocněnce, rozšíření účasti zmocněnce v přípravném řízení, obojí s účinností od 1. 8. 2013, a v říjnu loňského roku i Nejvyšším soudem vyslovenou povinností ukládat za stanovených podmínek odsouzenému povinnost nahradit náklady na zmocněnce poškozenému i tehdy, pokud je dosud fakticky nezaplatil) lze výhledově předpokládat výrazný nárůst finančních prostředků, které budou na odměny zmocněnců v trestním řízení vynakládány.