Články

Úpadková situace dlužníka a standardy péče jeho orgánů

autor: doc. JUDr. Bohumil Havel, Ph.D.
publikováno: 27.08.2017

Úpadek je často konečná stanice pro činnost korporace, nicméně předchází mu prostor, ve kterém lze korporaci mnohdy ozdravit. Článek se věnuje právě tomuto období, a to z pohledu toho, co má nebo by měl statutární orgán korporace v rámci odvracení úpadku učinit. Je logické, že povinnost odvracet úpadek je povinností, která je součástí péče řádného hospodáře, s tím, že postupem času se její součást, loajalita, více a více vychyluje směrem ke sledování zájmů věřitelů. Samotné zjištění úpadku je pak v důsledku judikatury dosti složité, nicméně ponechává zvýšený prostor pro možné vyjednávání s věřiteli, které by skutečnému úpadku zabránilo.

Dopady stanoviska Nejvyššího soudu k dokumentům v elektronické podobě a praktická doporučení pro advokáty (2. díl)

autor: Mgr. Jan Podaný
publikováno: 24.08.2017

Po více než dvou letech příprav bylo schváleno a publikováno stanovisko pléna Nejvyššího soudu k podáním činěným v elektronické podobě a k doručování elektronicky vyhotovených písemností soudem, prováděnému prostřednictvím veřejné datové sítě (Plsn 1/2015, původně připravované jako stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Cpjn 203/2014 a nyní publikované pod č. 1/2017 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „stanovisko“). V předchozím článku (1. díl) z 12. 5. 2017 jsem se zabýval tím, jak správně učinit elektronické podání, tedy jaký formát (a název) použít, co a jak má být elektronicky podepsáno. Soustředil jsem se na problematiku datových zpráv a elektronických dokumentů umístěných jako jejich přílohy a na různý význam elektronického podpisu (popř. značky) na těchto elektronických objektech, včetně řešení případu konkurence různých podpisů (a značek).

Zdánlivé (ústní) skončení pracovního poměru

autor: JUDr. Ladislav Jouza
publikováno: 23.08.2017

Titulek si nečiní nárok na přesné „právní“ znění, ale takto označené způsoby skončení pracovního poměru se v praxi velmi často vyskytují. Jde o právní jednání, jímž účastník pracovněprávního vztahu skončí (nebo měl úmysl skončit) pracovní poměr nebo dohodu konanou mimo pracovní poměr ústní formou. Zákoník práce (dále jen zák. práce) označuje takový způsob skončení tohoto vztahu jako jednání, k němuž se nepřihlíží.

Koncernový únos – co ještě mohou koncernoví věřitelé?

autor: JUDr. Michal Brychta
publikováno: 14.08.2017

Novela insolvenčního zákona přináší také významné změny v právní úpravě vyloučení hlasování věřitelů pro střet zájmů. Prováděné změny si kladou za cíl vyloučit z hlasování na schůzi věřitelů a mimo ni ty z věřitelů, u nichž zákonodárce principiálně předpokládá jednání v rozporu se společným zájmem věřitelů. Zvláštní pozornost pak zákonodárce věnoval tzv. koncernovým únosům, tedy situacím, kdy, obrazně řečeno, dochází k „unesení“ insolvenčního řízení dlužníka spřízněnými věřiteli.

Mezi insolvenčním a trestním řízením

autor: JUDr. Tomáš Sokol
publikováno: 14.08.2017

V článku se zabývám rozhodnutími soudů, včetně soudu Nejvyššího a Ústavního, které shodně dospěly k závěru, že odsouzený se podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení, jímž chtěl donutit poškozeného k plnění, které neměl povinnost poskytnout, přičemž si toho byl plně vědom, dopustil trestného činu vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku, neboť popsaným jednáním dochází k pohrůžce jiné těžké újmy ve smyslu znaků skutkové podstaty uvedeného trestného činu. Kromě toho, může-li návrhem na zahájení insolvenčního řízení se zcela smyšlenými důvody, spojeným se zápisem do insolvenčního rejstříku, jenž je dostupným informačním systémem ve veřejné datové síti, dojít k vážným důsledkům pro údajného dlužníka, např. ohrožení jeho konkurenceschopnosti v důsledku ztráty důvěry a dobrého jména u klientů a obchodních partnerů, lze takové jednání považovat za trestný čin pomluvy podle § 184 trestního zákoníku.

Lze vyměnit insolvenčního správce? Jak a proč?

autor: Mgr. Petr Veselý
publikováno: 13.08.2017

Jakým způsobem je pro konkrétní insolvenční řízení ustanoven insolvenční správce? Mohou účastníci insolvenčního řízení volbu insolvenčního správce ovlivnit? Mohou dosáhnout jeho výměny? Kdy a proč by to měli udělat a kdy je to naopak kontraproduktivní? Jak do určení osoby insolvenčního správce zasáhne novela insolvenčního zákona? Nejen na tyto otázky se pokusím dát odpověď v následujícím článku.

Kdo, kdy a proč musí odhalit skutečného majitele korporace

autor: Mgr. Adam Sigmund
publikováno: 12.08.2017

V následujícím příspěvku se budu věnovat tomu, co obnáší pojem skutečný majitel korporace a zda jej lze vůbec v praxi zjistit. Dále se zaměřím na to, jakým způsobem souvisí implementace evropské směrnice o AML, zabývající se primárně bojem proti terorismu a organizovaným zločinem, s novými povinnostmi subjektů insolvenčních řízení. Pokusím se odpovědět i na otázku, jaké informační zdroje budeme mít ke zjištění skutečného majitele korporace v tuzemském právním prostředí, a proč se vlastně bát skutečných majitelů.