Nad smlouvou o dílo autor: prof. JUDr. Karel Marek, CSc. publikováno: 06.03.2019 Článek rozebírá úpravu smlouvy o dílo v občanském zákoníku (§2586 až 2635), s důrazem na použití smlouvy o dílo pro výstavbu a technologické dodávky.
Úskalí české úpravy zákonných úroků z prodlení autor: Mgr. Ing. Vít Švestka publikováno: 05.03.2019 Článek se zabývá kritickým zhodnocením současné národní právní úpravy úroků z prodlení a jejím souladem s evropským právem. Autor dochází k závěru, že dosavadní vnitrostátní úprava není nastavena vhodně, jelikož úroky z prodlení nejsou navázány na úvěrové bankovní sazby, nýbrž zohledňují spíše vývoj depozitních sazeb bankovního trhu. Článek obsahuje konkrétní postup jednotlivců, kteří by se po státu chtěli domáhat odškodnění za nedodržení požadavků stanovených právem Evropské unie.
Trestání advokátů podle věcného záměru civilního řádu soudního autor: JUDr. Lukáš Duffek publikováno: 04.03.2019 Věcný záměr nového civilního řádu soudního je na světě. Většina odborných debat se zaměřuje na témata, která na první pohled zavádějí největší změny oproti stávajícímu právnímu stavu. Diskusi rozpoutalo zejména nové pojetí dovolání jako řádného opravného prostředku a také značné rozšíření advokátního přímusu. Ke škodě věci jsou přitom opomíjeny další důležité instituty, mezi něž patří i změněná koncepce stávajících pořádkových opatření do podoby pořádkového trestu a trestu pro svévoli, které jsou už v návrhu výslovně vztahovány i na advokáty.
K výkladu § 14a rozpočtových pravidel při přeměně příjemce dotace rozdělením odštěpením autor: JUDr. Lukáš Valúšek publikováno: 04.03.2019 Cílem následujícího textu je zdůvodnit, proč je výklad (zastávaný kupř. Ministerstvem průmyslu a obchodu) neumožňující posouzení důsledků rozdělení odštěpením podle § 14a rozpočtových pravidel nesprávný a proč by i tito poskytovatelé dotací měli i v těchto případech postupovat v souladu s rozpočtovými pravidly.
Prodej a pacht závodu – práva a povinnosti autor: JUDr. Ladislav Jouza publikováno: 01.03.2019 Výkonnostní růst ekonomiky umožňuje firmám, aby získané finanční prostředky věnovaly na rozšiřování předmětu činnosti, zvyšování zakázek i rozšiřování dodavatelských možností. Mnohdy jim k tomu nepostačuje dosavadní materiálová i výrobní základna, a proto přistupuji ke koupi nebo k pachtu jiné firmy nebo její části. Takový postup sice neovlivní právní postavení zaměstnanců těchto firem (zaměstnavatelů), ale může se dotknout jejich práv a povinností v oblasti pracovněprávních vztahů. S problémy s tím spojenými se setkáváme i v advokátní praxi.
Co řeší trestné činy v rodině autor: JUDr. Daniela Kovářová publikováno: 28.02.2019 Je trestní právo dobrým nástrojem pro řešení rodinných sporů? Jsou muži většími násilníky než ženy? Může trestní právo napomoci, nebo naopak jeho nástroje rodině škodí? A má ČAK pořádat společné setkání pro trestní i rodinné odborníky? Na tyto otázky našel odpověď každý ze stovky posluchačů, kteří 26. února 2019 zavítali do Paláce Dunaj na workshop nazvaný Trestné činy v rodině. Akci pro své členy, ale i pro advokátní veřejnost uspořádaly ČAK, Unie rodinných advokátů a Unie obhájců ČR.
Kritérium významu předmětu řízení při posuzování přiměřenosti délky konkursního řízení autor: JUDr. Bc. Andrej Lobotka, Ph.D. publikováno: 25.02.2019 Inspirací pro napsání článku byla série nedávných rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 (sp. zn. 37 C 130/2017, 25 C 226/2017, 23 C 226/2017, 28 C 216/2017) a Městského soudu v Praze (sp. zn. 30 Co 169/2018, 29 Co 212/2018, 21 Co 157/2018) věnujících se otázce odškodnění nepřiměřené délky konkursního řízení. Uvedená rozhodnutí spojuje, že jimi byly zamítnuty nároky účastníků řízení s poukazem na nízký význam předmětných konkursních řízení. K uvedenému závěru soudy dospěly na základě, dle názoru autora článku, nesprávných pravidel pro aplikaci kritéria významu předmětu řízení při posuzování přiměřenosti délky konkursního řízení nastavených Nejvyšším soudem ČR a aprobovaných Ústavním soudem ČR.
Obchodní zastoupení autor: prof. JUDr. Karel Marek, CSc. publikováno: 25.02.2019 Naše zjištění z praktické sféry ukazují, že počet podnikatelů, kteří nerealizují své obchody jen prostřednictvím zaměstnanců svých obchodních útvarů, ale budují právě systém obchodních zástupců (jako systém aktivního styku a aktivního působení na zákazníka) na základě smlouvy o obchodním zastoupení, je již dosti rozsáhlý a stále se rozšiřuje.
