Články

Rizika ve veřejné linkové dopravě a vliv jejich rozdělení na právní režim smlouvy s dopravcem

autor: Mgr. Ing. Jaroslav Menčík, LL.M.
publikováno: 12.04.2018

Předmětem článku je analýza rizik nesených objednatelem a autobusovým dopravcem a vlivu jejich rozdělení na právní režim smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, tj. na určení, zda má být smlouva uzavřena dle zákona o zadávání veřejných zakázek, nebo dle zákona o veřejných službách v přepravě cestujících. Článek postupně představuje nejvýznamnější rizika spojená s provozováním veřejné linkové dopravy, charakterizuje základní typy smluv uzavíraných mezi objednateli a autobusovými dopravci s ohledem na způsob rozdělení těchto rizik, nastiňuje dva alternativní právní režimy uzavírání smluv o veřejných službách v přepravě cestujících a konečně s využitím dostupné rozhodovací praxe analyzuje vliv konkrétního rozdělení rizik ve smlouvě na její právní režim.

Nejvyšší správní soud: Stavení běhu lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení při podání žádosti o osvobození od soudních poplatků v řízení před správním soudem

publikováno: 12.04.2018

Jestliže účastník požádá pouze o osvobození od soudních poplatků, staví se podle § 35 odst. 9 věty třetí s. ř. s. běh lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení i v případě, že byla žádost o osvobození od soudních poplatků podána po podání návrhu na zahájení řízení.

Aktuální praktické poznámky k aplikační praxi tzv. Metodiky NS ke stanovení náhrady nemajetkové újmy na zdraví z pohledu znalce a znalecké činnosti

autor: MUDr. JUDr. Dušan Klos, Ph.D.
publikováno: 09.04.2018

K překlenutí vakua způsobeného zrušením vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, k účinnosti Občanského zákoníku dne 1. 1. 2014, vytvořila skupina soudců Nejvyššího soudu ČR ve spolupráci se Společností medicínského práva, zástupci pojistitelů a dalších právnických a lékařských profesí tzv. Metodiku Nejvyššího soudu (dále jen „metodika“) k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, jejíž základní východiska byla publikována pod č. 63/2014 v civilní částí Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Věcný záměr civilního řádu soudního z pohledu advokacie

autor: doc. JUDr. Petr Lavický, Ph.D., prof. JUDr. Alena Winterová, CSc., JUDr. Eva Dobrovolná, Ph.D., LL.M., JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M., JUDr. Zdeněk Pulkrábek, Ph.D.
publikováno: 09.04.2018

Ministerstvo spravedlnosti před nedávnem zveřejnilo k odborné diskusi věcný záměr nového civilního řádu soudního, jejž sepsali autoři tohoto článku. Účelem tohoto příspěvku je upozornit především na ta místa věcného záměru, která se úzce dotýkají činnosti advokáta v civilním řízení soudním.

Příkazy k odposlechu a jejich formálně-materiální posouzení

autor: JUDr. Jakub Matocha
publikováno: 03.04.2018

V nedávné době byla odbornou veřejností vedena debata týkající se zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, k níž se mj. opakovaně vyjádřil i Petr Toman ve svých příspěvcích v Bulletinu advokacie. Naznačená debata byla iniciována rozhodnutím Vrchního soudu v Praze v mediálně známé kauze Rath, ve kterém soud označil příkazy k odposlechu za nezákonné, neboť trpěly vadami spočívajícími zejména v nedostatečnosti odůvodnění.

Volný odstřel advokátů a daňových poradců povolen?

autor: JUDr. PhDr. Karel Šimka, LL.M., Ph.D.
publikováno: 03.04.2018

Tato otázka mi vytanula na mysli, když jsem si před pár týdny přečetl pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka, podle něhož by napříště bylo advokátům a daňovým poradcům uloženo stát se pomocnou stráží daňové správy při výběru daní. Museli by jí totiž udávat své klienty, pokud by se dozvěděli informace „nasvědčující tomu“, že ze strany klienta „nedošlo nebo nedojde“ ke splnění daňové povinnosti ve výši přesahující hodnotu 500 000 Kč.

Právo obviněného na nahlížení do spisu – časový a věcný rozsah

autor: Mgr. Pavel Kandalec, Ph.D., LL.M.
publikováno: 30.03.2018

Na následujících řádcích se zamýšlím nad otázkou proč, kdy a v jakém rozsahu existuje právo obviněného na nahlížení do spisu v trestním řízení a jakým způsobem je může obviněný vykonávat. Následně analyzuji ust. § 65 odst. 2 tr. řádu, podle něhož je možné ze závažných důvodů obhajobě nahlížení do spisu odepřít, a představuji požadavky, které je třeba na tento výjimečný postup klást.