Články

Právo ve věku inteligentních strojů

autor: Mgr. Stanislav Mikeš
publikováno: 14.05.2018

Autor ve své práci, která získala druhé místo v kategorii Talent roku soutěže Právník roku 2017, upozorňuje na některé právní problémy spojené s nástupem umělé inteligence do lidského života. Navrhuje proto zavést do českého právního řádu umělou inteligenci jako třetí kategorii osob vedle osob fyzických a právnických či zavést specifickou kategorii škody způsobené umělou inteligencí.

Úplně plná jurisdikce?

autor: doc. JUDr. Pavel Mates, CSc.
publikováno: 10.05.2018

Když v roce 2001 Ústavní soud zrušil k 31. 12. 2002 část pátou občanského soudního řádu, učinil tak mimo jiné i s poukazem na to, že odporuje čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, konkrétně pak požadavku plné jurisdikce při kontrole rozhodnutí správních orgánů o občanských právech a závazcích, resp. trestních obviněních. Na otázku, zda se uplatňuje zcela plná jurisdikce, se zaměřuji v následujícím příspěvku.

Započtení v insolvenčním řízení – porušení zásady pari passu?

autor: Mgr. Miloslav Kabrhel
publikováno: 02.05.2018

Netřeba zvláště opakovat, že insolvenční řízení je druhem civilního procesu, jehož účelem je řešení úpadku dlužníka. Stejně tak není třeba zvláště opakovat, že insolvenční řízení je řízením kolektivním a účastníky takového řízení bývají desítky až stovky věřitelů. Platí přitom, že jednotliví věřitelé by měli být uspokojováni zásadně poměrným způsobem – alespoň tak hovoří ust. § 1 písm. a) zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“ nebo „ins. zák.“). Je však s touto zásadou slučitelná situace, kdy jsou někteří věřitelé uspokojeni ve větším rozsahu, neboť jim byla dána možnost započítat vzájemné pohledávky? Na to se zaměřím v následujícím příspěvku.

Soudní úschova a její soluční účinky aneb jak (ne)psat smlouvy o advokátní úschově

autor: Ing. Mgr. Patrik Stonjek
publikováno: 27.04.2018

Úprava institutu soudní úschovy je rozdělena do dvou právních předpisů, a to do § 1953 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve kterém jsou uvedeny hmotněprávní předpoklady pro složení předmětu plnění do soudní úschovy, a do § 289 až 302 zák. č. 292/2012 Sb., o zvláštních řízeních soudních, kde je upravena procesní stránka týkající se soudních úschov. Ačkoliv se jedná o několik málo paragrafů, jejichž rozsah není nikterak velký, mohou i tato na první pohled relativně jasná ustanovení způsobit při jejich aplikaci značné problémy. O jaké se může jednat, představím v tomto příspěvku.

Vlastnické právo k výnosu z trestné činnosti

autor: Mgr. Milan Kučera
publikováno: 26.04.2018

Jednu z posledních novelizací trestního řádu přinesl zákon č. 55/2017 Sb., který zásadním způsobem změnil úpravu zajišťovacích prostředků, když mj. zavedl legální definici výnosu z trestné činnosti. Právní jistota, kterou s sebou tato legální definice přináší, je důležitá pro rozhodování o zajištění věci v průběhu trestního řízení, pro něž je klíčové právě určení, zda daná věc výnosem z trestné činnosti je, či není. V této souvislosti je zásadní posouzení, zda výnos z trestné činnosti tvoří majetek osoby ve smyslu ust. § 47 a 347 tr. řádu. Účelem tohoto článku je proto shrnout dosavadní judikaturu k této problematice a zodpovědět otázku, zda je možné nabýt vlastnické právo k výnosu z trestné činnosti.