Články

Nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) v pracovněprávní praxi

autor: JUDr. Ladislav Jouza
publikováno: 24.07.2018

Nové nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR) se již od 25. května 2018 uplatňuje v pracovněprávní (zejména personální) praxi. O tom, že je to nařízení velmi potřebné, svědčí skutečnost, že Úřad pro ochranu osobních údajů eviduje ode dne účinnosti nařízení GDPR již přes 600 tisíc stížností občanů na postup správců subjektů (např. zaměstnavatelů) na porušení nařízení. Ze své advokátní praxe mohu uvésti některé příklady, jakých problémů se stížnosti v pracovněprávní oblasti nejčastěji týkají.

Nutná obhajoba právnické osoby – ano, či ne? – 1. část

autor: JUDr. Alena Tibitanzlová
publikováno: 23.07.2018

Jako inspirace pro téma tohoto příspěvku posloužilo v článku analyzované opatření o ustanovení obhájce právnické osobě pro domnělou existenci důvodu nutné obhajoby. To mě podnítilo zamyslet se nad tím, proč upravuje institut nutné obhajoby zákon o trestní odpovědnosti právnických osob tak, jak jej upravuje, a zda je taková právní úprava namístě. Na tyto otázky se pokusím nalézt odpověď, anebo k této problematice alespoň vyvolat diskusi. Příspěvek je rozdělen do dvou částí (druhá část vyjde v BA č. 7-8/2018), přičemž první z nich je úvodem do problematiky trestní odpovědnosti právnických osob, problematiky nutné obhajoby a již částečnou analýzou zkoumaného.

Diskutované otázky zániku závazků v občanském zákoníku

autor: JUDr. Alena Bányaiová, CSc.
publikováno: 23.07.2018

Občanský zákoník v dílu sedmém pod rubrikou zánik závazků upravuje právní skutečnosti působící jednak zánik závazku jako obligačního vztahu, jednak zánik dluhu jako povinnosti k plnění ze závazku vzniklé. Úprava je rozdělena do dvou základních skupin. První je reprezentována splněním jako základním a nejpřirozenějším způsobem zániku závazku, jímž je naplněn hospodářský účel obligace. Druhá skupina zahrnuje všechny ostatní právní skutečnosti působící zánik závazku, ať již jde o skutečnosti, v jejichž důsledku závazek zaniká náhradním uspokojením věřitele, nebo o skutečnosti způsobující zánik nesplněného závazku. V úpravě jednotlivých institutů přejímá občanský zákoník ve značné míře pojetí promítnuté v předchozích soukromoprávních úpravách, v zákoníku obchodním a občanském zákoníku z roku 1964, a změny, které přináší, jsou spíše dílčího charakteru. I tak nová řešení této problematiky vyvolala poměrně širokou diskusi zejména v komentářové literatuře. Tento článek se snaží na tuto diskusi upozornit, zaujmout k vysloveným názorům stanovisko a případně podnítit i diskusi další.

Domněnky upravené v § 980 odst. 2 o. z.

autor: doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
publikováno: 18.07.2018

Na následujících řádcích se zabývám různými aspekty domněnek upravených v § 980 odst. 2 o. z. Věnuji se rozsahu aplikace domněnek, započetí, trvání a ukončení jejich působení, včetně jejich vyvrácení. V příspěvku je provedena komparace s příbuznými právními řády (těmi, které tvořily inspirační zdroj české úpravy) a výsledky jejich doktríny a judikatury.

Problematika placení výživného dětem – splatnost výživného

autor: Mgr. Radka Vacová
publikováno: 10.07.2018

Institut vyživovací povinnosti rodičů k dětem v českém právním řádu zajišťuje potřeby dítěte a na jeho základě mají být dítěti vytvořeny podmínky z hlediska hmotného zabezpečení. Zájem společnosti o problematiku výživného rodičů k dětem je neutuchající, o čemž svědčí řada internetových poraden v této oblasti. S ohledem na vyvstávající nejasnosti v oblasti problematiky placení výživného je tento článek zaměřen na splatnost výživného dětem.