Články

Pravomoc soudů ve vztahu k rozhodčímu řízení

autor: Mgr. Martin Doleček
publikováno: 23.10.2018

Úprava pravomoci obecných soudů vůči rozhodčímu řízení byla od přijetí zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů koncipována a zpočátku i vykládána jako omezený ochranný prostředek, jehož zjevným cílem bylo zabránit nejkřiklavějším procesním excesům. Pozdější soudní praxe a hojně využívaný soudní přezkum rozhodčích nálezů však vedly k faktickému rozšíření pravomoci soudů či alespoň dopadů výkonu této pravomoci do oblasti rozhodčího řízení a ve svém důsledku má za následek i snížení přitažlivosti a úpadek rozhodčího řízení v aktuální realitě České republiky.

Na co nezapomínat při sjednávání rozhodčí smlouvy

autor: doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
publikováno: 21.10.2018

Základem prakticky každého rozhodčího řízení je rozhodčí smlouva. Její poměrně velice stručná právní úprava se však v minulých letech stala předmětem výkladu v desítkách rozhodnutí především Nejvyššího (ale i Ústavního) soudu. Pokud tedy dnes někdo hodlá uzavřít rozhodčí smlouvu, nestačí mu přečíst si pouhé dva paragrafy v zákoně o rozhodčím řízení, ale musí na věc nahlížet právě prizmatem oné velice početné judikatury.

Objektivní arbitrabilita – možnosti rozhodčího řízení

autor: JUDr. Ing. Pavel Horák, Ph.D.
publikováno: 21.10.2018

Arbitrabilita sporů, tedy posouzení, kdy se strany mohou dohodnout, že jejich spor rozhodne nikoli soud, ale rozhodce, je v současné době judikaturou řešena zejména pro oblast práv věcných, závazkových a některých korporátních. Příspěvek je věnován jejich rozboru, výkladu předpokladů arbitrability i otázkám, před jejichž řešením praxe bude v budoucnu stát, např. v oblasti pracovněprávních sporů či již zmíněného korporátního práva.

Standard odborné péče advokáta v judikatuře

autor: Mgr. Lucie Kramlová
publikováno: 19.10.2018

V očích klienta lze každý neúspěch v soudním sporu klást za vinu advokátovi. Rozsah zákonné odpovědnosti advokáta za škodu způsobenou profesním pochybením však (naštěstí) takto striktně nastaven není. Účelem tohoto článku je analyzovat recentní judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu k odpovědnosti advokáta za škodu způsobenou klientovi při výkonu advokacie a upozornit, co musí advokát učinit pro to, aby za nepříznivý výsledek soudního sporu nenesl odpovědnost.

Pojem „odklon v trestním řízení“ aneb skutečně je možné za formu odklonu v trestním řízení považovat i trestní příkaz a dohodu o vině a trestu?

autor: JUDr. Alena Tibitanzlová, Ph.D.
publikováno: 18.10.2018

Pojem odklonu v trestním řízení není v trestním zákoníku, trestním řádu ani v žádném jiném zákoně jakkoli legálně definován. Pokud nebudeme uvažovat učebnicové texty trestního práva, odklonům v trestním řízení se věnuje dlouhá řada odborných textů, avšak v pracích jednotlivých autorů převažují než otázky teoretické, a to včetně vymezení pojmu odklonu, spíše otázky aplikační či praktické. Je-li pak v rámci některého z takových textů pojem odklonu již definován, pak se vždy jedná o subjektivní náhled toho kterého autora na danou problematiku, nikoli tedy o jakkoli obecně platnou či přijímanou definici. Jednotná, přesná definice pojmu odklonu v trestním řízení, ani jeho teoretický koncept či primární účel tak nejsou v současné době jakkoli vědecky pregnantně vymezeny.

Rozhodčí řízení, jeho specifika a výhody

autor: Mgr. Viktor Glatz
publikováno: 17.10.2018

Rozhodčí řízení v České republice vykazuje celou řadu specifických znaků. Na rozdíl od některých evropských jurisdikcí, kde obecné soudy fungují rychle a efektivně, jako např. Rakousko, Švýcarsko, jejichž právní řády jsou nám historicky relativně blízké, se v České republice rozhodčí řízení používá nejen pro řešení mezinárodních sporů, ale rovněž pro řešení sporů vnitrostátních. Zejména podnikatelská veřejnost oceňuje rychlost a nákladovou efektivitu rozhodčího řízení.

Právní rizika vedoucího zaměstnance

autor: JUDr. Ladislav Jouza
publikováno: 15.10.2018

Kdo by se domníval, že s prací vedoucího zaměstnance jsou spojeny jen mzdové, platové nebo jiné výhody, velmi se mýlí. I když finanční ohodnocení často (někdy i několikráte) převyšuje průměrnou mzdu, rizika vyplývající z jejich práce jsou zřetelná. Podle § 11 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále zák. práce) jde o zaměstnance, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je rovněž vedoucí organizační složky státu. Z jejich rozdílného postavení od „řadových“ zaměstnanců vyplývají i pracovněprávní souvislosti. Mohou se jim např. příplatky za práci přesčas zahrnovat do mzdy, mohou mít delší zkušební dobu, právními předpisy jsou jim stanoveny náročnější předpoklady pro výkon práce apod.

Odstupné při odstoupení od smlouvy o zájezdu

autor: Mgr. Erika Horníčková
publikováno: 12.10.2018

Zákonem č. 111/2018 Sb. byl s účinností od 1. 7. 2018 novelizován zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „ZoCR“), dále zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).