Olomoucké nakladatelství ANAG, spe­cializované mimo jiné i na vydávání od­borných publikací k pracovněprávním vztahům, obohatilo v červenci 2013 trh nabídky specializovaných monografií vy­dáním knížky s názvem „Pracovnělékař­ské služby - povinnosti zaměstnavatelů“. Jejími autory jsou právník JUDr. Bořivoj Šubrt, v oboru pracovního práva všeo­becně známý i uznávaný odborník se ši­rokým odborným záběrem, a spolu s ním „akademik“ doc. MUDr. Milan Tuček, CSc., mimo jiné přednosta Ústavu hy­gieny a epidemiologie 1. lékařské fakul­ty Univerzity Karlovy v Praze a před­seda Společnosti pracovního lékařství České lékařské společnosti Jana Evan­gelisty Purkyně.

Na první pohled by se mohlo zdát, že předmět publikace není pro advokáty příliš aktuální a tím i zajímavý. Opak je pravdou. Zaměstnávání fyzických osob v pracovněprávních vztazích v souladu s jejich zdravotním stavem a zdravotní způsobilostí k práci jistě patří k jedné ze stěžejních zásad aplikace pracovněprávních předpisů. Jakkoliv se tato proble­matika prvotně dotýká dvojice zaměst­nanec - zaměstnavatel, kooperujícími subjekty jsou dále zdravotnická zařízení a jejich lékaři - poskytovatelé pracovně-lékařských služeb, orgány ochrany veřej­ného zdraví - krajské hygienické stani­ce a orgány inspekce práce. Ve vztahu k zaměstnancům je jistě nutná znalost této problematiky i u odborových orgá­nů při poskytování kvalifikovaného práv­ního poradenství. V případě pracovního soudního sporu pak konečným orgánem, který zkoumá zdravotní stav a zdravotní způsobilost zaměstnance k práci, je ne­závislý soud, a to případně i za pomoci soudních znalců.

Pokud je autorovi této recenze známo, jde o jedinou publikaci na trhu s tímto ob­sahem. Jde-li problematika pracovnělékařských služeb „napříč“ celou řadou oborů, pak je na prvním místě nutno ocenit prá­vě onu průřezovost recenzovaného díla. Právníka musejí zajímat aspekty z oboru pracovního lékařství i hygieny práce, neprávníci, zejména lékaři, naproti tomu ne­smějí opomíjet i právní aspekty této agen­dy, včetně různých formálních, které se jim mnohdy zdají příliš úzkostlivé a tím i zbytečné. Kolik lékařských posudků je formálně vadných! Nicméně všichni zú­častnění by si měli uvědomovat, o co vždy v konečném důsledku jde: aby byl zaměst­nanec zaměstnáván jen pracemi, ke kte­rým je zdravotně způsobilý.

Druhá zásadní charakteristika publi­kace se vztahuje k oběma autorům: na vymezení jejího předmětu i způsobu zpracování vidno, že oba se v této pro­blematice pohybují velmi dlouho, mají svoje teoretické znalosti i praktické zku­šenosti a oba byli u toho, když se nové, jimi analyzované právní předpisy rodi­ly. Jde zejména o zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a vyhlášku č. 79/20013 Sb., o pracovnělékařských službách. Oba autoři ma­jí historickou paměť, jak to bylo dříve, jak je to zamýšleno a jak to má být nyní a jaká jsou úskalí aplikace nové právní úpravy. V publikaci nechybějí ani upo­zornění na některé nedomyšlenosti či nelogičnosti nové právní úpravy, se sou­časnou radou, jak se s nimi za platného právního stavu vypořádat.

Nová právní úprava poskytování pracovnělékařských služeb je velkým obsa­hovým i formálně-právním skokem od rámcové a zastaralé právní úpravy zá­kona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví li­du, a na něj navazujícího ústavně proble­matického právního předpisu - směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967, o posuzování zdravotní způsobilosti k prá­ci, k nové právní úpravě, reprezentova­né především dvěma shora citovanými právními předpisy. Lze tak s vysokou mí­rou pravděpodobnosti předvídat, že po jisté době jejich aplikace si praxe vynu­tí na příslušných legislativních místech jejich úpravy, jak se to již stalo dílčí no­velou zákona č. 47/2013 Sb. Mezitím by­chom si měli všichni my, kteří budeme tyto právní předpisy aplikovat, vytvářet pomyslnou databanku otazníků (a jejich řešení), které tyto předpisy vyvolávají.

Z pohledu recenzenta, který chce být objektivní, je ošidné vyzdvihovat tu či onu pasáž z publikace. S ohledem na čtenář­skou obec Bulletinu advokacie jsou zřej­mě nejzajímavější kapitoly o poskytová­ní a předávání informací ze zdravotnické dokumentace, o smluvním zajištění pracovnělékařských služeb, o povinnostech zaměstnavatelů a zaměstnanců v této oblasti, o pracovnělékařských prohlíd­kách a výstupech z nich - o lékařských posudcích, a především pak o pracovně­právních důsledcích pracovnělékařských prohlídek a posudků. Bez ohledu na to, zda jako advokáti poskytujeme pracov­něprávní poradenství převážně nebo více zaměstnavatelům, nebo zaměstnancům či odborovým orgánům, měli bychom být „v obraze“ nejen v tom hlavním, při aplikaci zákoníku práce, ale také pro uvě­domění si všech vazeb na související neprávnické obory.

Sečteno a podrženo: aktuální a citlivá problematika, mnohooborová, zpracova­ná ve všech souvislostech způsobem ne­jen odborně kvalifikovaným, ale i čtivým, jdoucím daleko nad rámec jen převyprá­vění textu právního předpisu a důvodo­vé zprávy. Doporučuji k nastudování.

 

JUDr. MARTIN MIKYSKA, advokát v Malé Skále

Můžete koupit  Z D E.