Aktuality z Evropské unie
publikováno: 16.07.2018
Aktuality z Evropské unie od Stálého zastoupení ČAK v Bruselu (květen – červen 2018).
Stanovisko CCBE k návrhu směrnice o hromadných žalobách
Evropská komise dne 11. května 2018 publikovala tzv. nový balíček pro spotřebitele, sestávající ze dvou návrhů směrnic a sdělení, jejichž cílem je posílení ochrany spotřebitele.
CCBE uvítala snahu Komise zajistit, aby všichni evropští spotřebitelé mohli plně využívat svá práva, tím, že pomáhá členským státům lépe vymáhat stávající práva a modernizovat systémy odškodnění, avšak rozhodla se dne 18. května 2018 představit své první postřehy ohledně návrhu Komise. Podrobnější stanovisko bude následovat v dohledné době.
Hlavní problém, kterým by se CCBE chtěla v této fázi zabývat, je to, že současný návrh vyhrazuje možnost podat zástupnou žalobu na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů pouze kvalifikovaným subjektům. CCBE se však domnívá, že existují jiné a méně omezující mechanismy zabraňující nepřiměřeným, umělým a obtěžujícím žalobám, například zavedením zásady, že náklady hradí poražená strana, nebo zákazem práva zastupujících subjektů či advokátů na podíl na vysouzené částce. Návrh dále v rozporu s evropskou legislativou zavádí postup opt-out, namísto opt-in; nikterak neřeší absenci, či nečinnost těchto subjektů, střet zájmů, ani případné obstrukce. Zavádí také povinnost předložit důkazy bez procesních záruk a omezuje účinky rozhodnutí pouze ve prospěch spotřebitelů.
Evropská komise navrhuje nová pravidla pro kooperaci OLAF s Úřadem evropského veřejného žalobce
Dne 23. května 2018 vydala Komise zprávu, ve které zmiňuje, že v souvislosti se zřízením Úřadu evropského veřejného žalobce je potřeba podniknout i další související kroky, konkrétně navrhuje změnu nařízení č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). Tato změna má zajistit, aby úřad OLAF dokázal úzce spolupracovat s Úřadem evropského veřejného žalobce při odhalování a vyšetřování podvodů v celé Evropské unii. Jde především o kontroly a inspekce, přístup k informacím o bankovních účtech, jakož i o nástroje pro boj proti podvodům v oblasti DPH. Dnešní návrh znamená další krok v úsilí Komise posílit ochranu finančních zájmů Unie po přijetí dvou významných legislativních aktů v roce 2017 – nařízení Rady, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce a směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie.
Více informací v českém jazyce je k dispozici v tiskové zprávě.
GDPR a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů
Obecné nařízení o ochraně údajů, jež vstoupilo v platnost v květnu 2016 a je účinné
od 25. května 2018, je základním prvkem balíčku opatření pro reformu ochrany údajů. Toto nařízení aktualizuje a modernizuje zásady stanovené ve směrnici o ochraně údajů z roku 1995. Stanoví práva fyzických osob a povinnosti subjektů, jež údaje zpracovávají, nebo subjektů, jež za zpracování údajů odpovídají. Stanoví také metody, kterými se má zajistit splnění souvisejících požadavků, a rozsah sankcí pro případ porušení pravidel.
V souvislosti s tímto nařízením byl zřízen rovněž Evropský sbor pro ochranu osobních údajů se sídlem v Bruselu. Jedná se o nezávislý evropský subjekt, který přispívá k jednotnému uplatňování pravidel ochrany údajů v celé Evropské unii a prosazuje spolupráci mezi úřady pro ochranu osobních údajů v EU. Je složen ze zástupců vnitrostátních úřadů pro ochranu údajů a evropského inspektora ochrany údajů. Evropská komise má právo účastnit se činností a schůzek sboru, aniž by měla hlasovací právo.
Cílem sboru je zajišťovat jednotné uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů a evropské směrnice o prosazování práva v Evropské unii. Může vydávat obecné pokyny k objasnění pojmů obsažených v evropských právních předpisech v oblasti ochrany údajů a poskytovat zúčastněným stranám jednotný výklad jejich práv a povinností. Má rovněž pravomoc vydávat závazná rozhodnutí vnitrostátním dozorovým úřadům.
Rada přijala návrh směrnice o povinné automatické výměně informací v oblasti daní
Dne 25. května 2018 přijala Rada EU návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat. Smyslem návrhu je dle Komise potřeba, aby daňové orgány členských států dostávaly komplexní a důležité informace o potenciálně agresivních daňových uspořádáních. Tyto informace by daňovým orgánům umožnily pohotově zasáhnout proti škodlivým daňovým praktikám a odstranit mezery přijetím právních předpisů nebo provedením náležitých posouzení rizik a daňových auditů. Ze skutečnosti, že daňové orgány jsou nečinné ve vztahu k uspořádání, o němž byly informovány, nelze vyvozovat potvrzení platnosti nebo daňového zacházení ve vztahu k takovému uspořádání. Zejména automatická přeshraniční výměna informací mezi daňovými orgány je důležitá, aby se těmto orgánům poskytly potřebné informace s cílem umožnit jim přijmout opatření v případě, že zaznamenají agresivní daňové praktiky. ČAK i CCBE se k tomuto návrhu opakovaně vyjadřovaly. Nové požadavky na oznamování budou účinné od 1. července 2020.
Evropská komise zveřejnila novou srovnávací zprávu o fungování justičních systémů
Dne 29. května 2018 zveřejnila Evropská komise svou novou srovnávací zprávu o fungování justičních systémů (EU Justice Scoreboard 2018). Zpráva se zaměřuje na aspekty nezávislosti, kvality a efektivity národních justičních systémů. Jedná se o komparativní informační nástroj, jehož úkolem je pomoci EU a členským státům zvýšit efektivitu národních justičních systémů. Zpráva je součástí hodnocení členských států ze strany Evropské komise v rámci tzv. Evropského semestru. Jednotlivé přehledy byly sestaveny Evropskou komisí z různých zdrojů, zejména z dat dodaných členskými státy, z vlastních zdrojů Komise (např. studie, které si Komise zadává), ale také dalšími organizacemi. Základem, zejména pro statistiky délky soudních řízení, jsou statistiky dodané Výborem pro efektivitu justice Rady Evropy (CEPEJ).
Zrychlující se soudní řízení je charakteristické pro justiční systémy napříč Unií. Délka sporů se od roku 2010 zkrátila nebo alespoň zůstala na stejné úrovni téměř ve všech členských státech. Pozitivní hodnocení si ČR vysloužila v oblasti využívání elektronických podání a komunikace mezi soudy a účastníky. Zapracovat by podle Evropské mise měla naopak na zlepšení dostupnosti informací veřejnosti o justičním systému. Kompletní zpráva je k dispozici v angličtině.
Komise navrhuje nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty
Evropská komise 30. května 2018 uveřejnila svůj záměr vytvořit nový Fond tvořen programem Práva a hodnoty a programem Spravedlnost. Fond bude mít navrhovaný příděl z rozpočtu ve výši 947 milionů EUR na období sedmi let. Fond bude podporovat nevládní organizace, orgány pro rovné zacházení, orgány veřejné moci, justiční sítě nebo univerzity.
Program Práva a hodnoty má za cíl chránit a prosazovat práva a hodnoty, jak jsou zakotveny ve Smlouvách EU, mimo jiné podporovat organizace občanské společnosti za účelem zachování otevřených, demokratických a inkluzívních společností, konkrétně podporovat rovnost a práva (složka Rovnost a práva), angažovanost a účast občanů na demokratickém životě Unie (složka Angažovanost a účast občanů) a boj proti násilí.
Program Spravedlnost si klade za cíl usnadňovat a podporovat justiční spolupráci v občanských a trestních věcech a prosazovat právní stát mimo jiné podporou úsilí o zlepšení účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví a výkonu rozhodnutí a podporovat justiční vzdělávání a usnadňovat účinný přístup ke spravedlnosti. Více informací o programu je k dispozici i v češtině.
Výroční zpráva MONEYVAL
Dne 30. května 2018 představil Výboru expertů pro hodnocení opatření proti praní peněz a financování terorismu (MONEYVAL) Výboru ministrů Rady Evropy svou výroční zprávu za rok 2017. MONEYVAL ve zprávě reflektuje potřebu reagovat na nové teroristické útoky na evropské půdě i způsoby potírání jejich financování. Organizace, jež se zabývají bojem proti praní špinavých peněz/financování terorismu v čele s Finanční pracovní skupinou pro boj s praním špinavých peněz a financováním teroristů (FATF), nabývají v současné době na významu. Dle zprávy neustále vznikají nové překážky – zejména v souvislosti se stíháním osob, zapojených do praní peněz, a přestože mnoho členských států přijalo novou legislativu v souvislosti s implementací 4. Směrnice proti praní špinavých peněz, právní vynutitelnost nových normativních opatření proti korupci v oblasti praní špinavých peněz je teprve na začátku.
Hlavním cílem MONEYVAL je hodnotit svých 34 členských států a teritorií vůči globálnímu standardu na boj s praním špinavých peněz a financování terorismu. Své závěry vydává ve svých zprávách, které jsou klíčové pro zhodnocení míry souladu konkrétní jurisdikce. Negativní ohodnocení může mít za následek neblahý ekonomický efekt – banky riskují ztrátu přístupu k světové finanční struktuře a míra investic tak může poklesnout. V roce 2017 byly publikovány tři zprávy o vzájemném hodnocení, proběhly státní návštěvy a 4 státy obdržely školení před návštěvou naplánovanou na rok 2018. Ve výsledku bylo v roce 2017 aktivně monitorováno 21 států MONEYVAL. Celou výroční zprávu si můžete přečíst v anglickém jazyce.
Komise navrhuje modernizaci a digitalizaci evropské justiční spolupráce v občanských věcech
Evropská komise dne 31. května 2018 vydala aktualizaci pravidel, a to jednak nařízení č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování písemností a nařízení č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (obě pouze v angličtině).
Cílem je zlevnit, zefektivnit a zjednodušit přístup ke spravedlnosti v občanských a obchodních věcech pro občany i podniky. Soudy budou mít nově povinnost přeshraniční elektronické výměny písemností. Zavádí se jednotná doručenka pro písemnosti zaslané lidem a podnikům poštou, podpora využití videokonferencí např. pro účely přeshraničních výslechů.
V souvislosti se změnou pravidel také dochází k posílení procesních práv účastníků řízení a jejich přístupu ke spravedlnosti.
Více informací je v českém jazyce k dispozici v tiskové zprávě EK.
Příručka o evropské legislativě na ochranu osobních údajů
V květnu 2018 publikovala Agentura evropské unie pro základní práva (FRA) svou příručku o evropské legislativě v oblasti ochrany údajů, která poskytuje souhrnné informace o použitelných předpisech jak unijních, tak i Rady Evropy. Příručka obsahuje klíčová rozhodnutí Soudního dvora EU i Evropského soudu pro lidská práva, možné scénáře pro jejich uplatnění, případové studie a další tipy pro praktické využití všemi zástupci právnických profesí.
Příručka je k dispozici v anglickém jazyce.
Červnové zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci
Dne 4. června 2018 zasedala Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, která se v první části jednání dohodla na částečném obecném přístupu ohledně směrnice o insolvenci, restrukturalizaci a druhé šanci. Dohoda se týká zejména aspektů souvisejících s oddlužením, opatření ke zvýšení účinnosti postupů a shromažďování údajů o těchto postupech. Ministři spravedlnosti a vnitra dále jednali o návrhu Komise a opět potvrdili, že je důležité zajistit účinný a rychlý mechanismus pro shromažďování a používání elektronických důkazů a také jim byl představen návrh akčního plánu pro období 2019-2023 v oblasti e-justice, jež navazuje na ten stávající. Následují den pak věnovali reformě azylového systému, návrhu na reformu vízového kodexu, otázkách spojených s migrací a dopadu završeného politického cyklu EU (2014-2017) pro boj s organizovaným zločinem. Podrobnější informace o zasedání věnovaném spravedlnosti jsou dostupné i v češtině.
Rada rovněž diskutovala o otázkách inkorporace digitálních služeb a zboží s digitálním obsahem pod jednotný rámec pravidel pro prodej veškerého zboží a také o tom, jak zajistit technologicky neutrální definice, aby nepodléhaly neustále probíhající inovaci. Co se týče možných opravných prostředků pro spotřebitele, není zřejmé, zda by měly vycházet z úpravy tzv. digitálního kontraktu. Podrobnější informacesi můžete přečíst v anglickém jazyce.
Elektronické důkazy
V rámci zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, které se uskutečnilo dne 4. června 2018, ministři spravedlnosti jednali o návrhu nařízení Komise o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech a opět potvrdili, že je důležité zajistit účinný a rychlý mechanismus pro shromažďování a používání elektronických důkazů. Pokud jde o poslední vývoj na mezinárodní scéně, zejména přijetí zákona USA známého pod názvem „CLOUD act“, Rada se vyjádřila ve prospěch přijetí případného společného přístupu na úrovni EU a vyzvala Komisi, aby nadále udržovala kontakty s orgány USA a urychleně – pokud možno před letní přestávkou – předložila mandát k jednání. Rada se dohodla na bližším prozkoumání celé záležitosti, o které bude následně referováno následujícím zasedání Rady v říjnu.
Nová pravidla zajišťující potrestání pachatelů trestné činnosti spočívající v praní peněz
Dne 7. června 2018 potvrdila Rada dohodu mezi bulharským předsednictvím a Parlamentem ohledně nových pravidel pro využívání trestního práva pro boj proti praní peněz. Nová směrnice je zaměřena na narušení a zabránění přístupu pachatelů trestné činnosti k finančním zdrojům, včetně zdrojů používaných pro teroristické činnosti. Hlavním cílem je stanovit minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí souvisejících s praním peněz, odstranit překážky bránící přeshraniční justiční a policejní spolupráci, a to stanovením společných ustanovení s cílem zlepšit vyšetřování trestných činů souvisejících s praním peněz a uvést právní předpisy EU do souladu s mezinárodními závazky, zejména s těmi, které vyplývají z Úmluvy Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu (Varšavská úmluva) a z doporučení příslušného Finančního akčního výboru (FATF).
Znění bude nyní podrobeno jazykové revizi a poté formálně přijato Radou a Parlamentem. Více informací je k dispozici také v češtině.
Společný evropský rámec pro certifikaci kybernetické bezpečnosti
Dne 8. června 2018 byla publikována tisková zpráva o dohodě Rady na obecném přístupu k návrhu známém jako akt o kybernetické bezpečnosti. Ten rovněž posílí status stávající Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a učiní z ní stálou agenturu EU pro kybernetickou bezpečnost. Nová pravidla udělí agentuře ENISA trvalý mandát a upřesní její úlohu coby agentury EU pro kybernetickou bezpečnost. K posílení kybernetické odolnosti má dojít zejména zřízením unijního certifikačního rámce pro produkty, služby a procesy informačních a komunikačních technologií. Nového mechanismu by odvětví mohlo využít k certifikaci produktů, jako jsou propojené automobily a inteligentní zdravotnické prostředky.
Test proporcionality pro novou národní regulaci profesí
Evropské instituce v březnu 2018 dosáhly shody v rámci jednání trialogu ohledně návrhu testu proporcionality před přijetím nových opatření k regulaci profesí. V Evropském parlamentu byl návrh přijat dne 13. června 2018. Mnoho profesí podléhá regulaci na evropské úrovni. V oblastech, které nepodléhají evropské regulaci vykonávají svou působnost členské státy. Nedostatek transparentnosti nakonec přivedl Komisi k přijetí předmětného návrhu s cílem vytvořit právní rámec pro zhodnocení přiměřenosti plánovaných nových či pozměňovacích opatření na vnitrostátní úrovni, jež by mohly přístup k regulovaným profesím omezit. Hlavním cílem je samozřejmě podnítit volný pohyb pracovníků napříč EU.
Dvojí kvalita potravin: Evropská komise vydává společnou zkušební metodiku
Dne 14. června 2018 vydala Komise novou společnou metodiku pro srovnávání kvality potravinářských výrobků v celé EU. Společné výzkumné středisko, což je útvar Evropské komise pro sdílení vědeckých poznatků, vyvinulo metodiku, aby vnitrostátní orgány pro ochranu spotřebitele měly možnost provádět zkoušky k porovnání složení a vlastností potravin prodávaných v podobných obalech v celé Unii. Tento krok navazuje na opatření, která již Komise přijala po projevu o stavu Unie předsedy Evropské komise Junckera. Metodika doplňuje opatření oznámená v iniciativě Komise s názvem „nová politika pro spotřebitele“, jejímž cílem je vyjasnit a posílit práva spotřebitelů, včetně zákazu praktik dvojí kvality uvádějících spotřebitele v omyl, zavést institut hromadných žalob a zavézt přísnější sankční pravomoci pro orgány členských států pro ochranu spotřebitele.
Jednotný digitální trh: politická dohoda o volném pohybu neosobních údajů v EU
Evropský parlament, Rada a Evropská komise dne 19. června 2018 dosáhly politické dohody o nových pravidlech, která umožní uchovávání a zpracovávání údajů kdekoli v EU bez neopodstatněných omezení. Tato nová pravidla také napomohou vytvoření konkurenceschopné ekonomiky založené na datech v rámci jednotného digitálního trhu. Nová pravidla pro volný pohyb neosobních údajů zajistí volný pohyb údajů přes hranice: Nová pravidla stanoví rámec pro uchovávání a zpracování údajů v celé EU, který zakazuje omezení co do umístění údajů. Členské státy budou mít povinnost oznámit Komisi veškerá zbývající nebo plánovaná omezení týkající se lokalizace dat v rámci vymezených konkrétních situací při zpracování údajů veřejnými orgány. Nařízení o volném pohybu neosobních údajů nemá dopad na uplatňování obecného nařízení o ochraně údajů (GDPR), jelikož se nevztahuje na osobní údaje. Obě nařízení však budou fungovat společně s cílem umožnit volný pohyb veškerých údajů – osobních i jiných – a tím vytvořit jednotný evropský datový prostor. V případě smíšených datových souborů se na osobní údaje obsažené v souboru budou vztahovat ustanovení GDPR zaručující volný pohyb osobních údajů, zatímco pro ostatní údaje bude platit zásada volného pohybu neosobních údajů. Nový rámec zajistí rovněž dostupnost údajů pro regulační kontrolu: Veřejné orgány budou mít přístup k údajům pro účely kontroly a dohledu, ať budou uchovávány nebo zpracovávány kdekoli v EU. Členské státy mohou uživatelům, kteří neposkytují přístup k údajům uloženým v jiném členském státě, ukládat sankce a v neposlední řadě podpoří tvorbu kodexů chování pro cloudové služby, aby se usnadnily změny poskytovatele cloudových služeb v jasně daných lhůtách. Trh cloudových služeb tak bude pružnější a datové služby v EU cenově dostupnější.
EU a Nový Zéland zahajují jednání o obchodní dohodě
Dne 21. června 2018 komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová a novozélandský ministr obchodu David Parker ve Wellingtonu, oficiálně zahájili jednání o komplexní a ambiciózní obchodní dohodě. Cílem těchto jednání je odstranit překážky obchodu se zbožím a službami a také stanovit obchodní pravidla, díky nimž bude obchod snazší a udržitelnější. Oznámený krok navazuje na zahájení jednání s Austrálií z počátku tohoto týdne. Dochází k němu také krátce po uzavření jednání s Mexikem, uzavření dohod s Japonskem a Singapurem a uzavření dohody mezi EU a Kanadou (CETA), která vstoupila v platnost v září minulého roku.
DPH: Komise vítá přijetí nových nástrojů k boji proti podvodům v EU
Evropská komise dne 22. června 2018 sdělila, že vítá politickou dohodu členských států EU o nových nástrojích pro odstranění právních mezer v evropském systému daně z přidané hodnoty (DPH). Nekonzistentnost v předpisech může vést k rozsáhlým podvodům s DPH, které každoročně způsobují ztráty pro rozpočty členských států EU až ve výši 50 miliard EUR. Nová opatření navržená Komisí v listopadu 2017 mají zvýšit vzájemnou důvěru mezi členskými státy ke sdílení většího objemu informací a prohloubit spolupráci mezi vnitrostátními daňovými orgány a donucovacími orgány. Jakmile vstoupí v platnost, budou členské státy moci sdílet relevantnější informace, a ještě intenzivněji spolupracovat v boji proti organizované trestné činnosti, včetně terorismu. Více informací je k dispozici i v češtině.
FATF připravuje návrh doporučení pro advokáty
Finanční akční výbor (FATF) je nezávislou mezivládní organizací, která vytváří a prosazuje strategie na ochranu globálního finančního systému proti praní peněz, financování terorismu a financování šíření zbraní hromadného ničení. Doporučení FATF jsou uznávaným globálním standardem v boji proti praní peněz a financování terorismu. V březnu 2018 byl zahájen proces vypracování návrhu, do jehož tvorby je aktivně zapojena i CCBE. CCBE se v současné době zaměřuje na úvodní část, která si podle ní zaslouží komplexní změny, jelikož není dostatečně přesná, co do vymezení role advokátů. Dále se zaměřuje na část 3, která obsahuje doporučení pro advokáty a notáře, co do vhodné implementace přístupu založeného na rizicích. Dne
26. června 2018 se uskutečnilo zasedání FATF, na kterém byl návrh předmětem projednávání, první verze dokumentu se pak očekává v polovině července 2018, finální v říjnu 2018. Ta by byla následně přijata na dalším zasedání v červnu 2019.
Judikatura
ESLP: Rozhodnutí č. 28798/13 ve věci Laurent v. Francie z 24. května 2018
ESLP ve svém rozsudku ze dne 24. května 2018 rozhodl, že došlo k porušení čl. 8 Úmluvy (právo na respektování soukromého a rodinného života).
Stěžovatel (advokát) pan Laurent se obrátil na ESLP, jelikož policie zadržela dokumenty, které stěžovatel předal svým klientům, jež se pohybovaly za doprovodu eskorty v hale soudní budovy. ELSP uznal, že zadržení a otevření korespondence pana Laurenta s jeho klienty, v rámci jeho výkonu advokátní profese, neodpovídalo naléhavé společenské potřebě a nebylo tedy v demokratické společnosti nezbytné ve smyslu čl. 8 Úmluvy. Soud také zmínil, že list papíru, na který advokát napsal vzkaz svým klientům je soukromou korespondencí chráněnou čl. 8 Úmluvy. Soud ve svém odůvodnění zdůraznil, že korespondence mezi advokátem a klientem je soukromou záležitostí, na kterou se vztahuje povinnost mlčenlivosti.
Odbor mezinárodních vztahů ČAK