Aktuality z EU od stálého zastoupení ČAK v Bruselu

publikováno: 23.03.2019

Odpověď Evropské trestní advokátní komory (ECBA) k návrhu nařízení o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech.

Odpověď Evropské trestní advokátní komory (ECBA) k návrhu nařízení o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech

Evropská trestní advokátní komora (ECBA) dne 13. února publikovala svou odpověď k návrhu nařízení o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech. ECBA ve své odpovědi zmiňuje, že chápe význam elektronických důkazů v rámci vyšetřovaní trestných činů a potřebu zajištění přeshraničního přístupu k uloženým datům ze strany orgánů činných v trestním řízení, nicméně zdůrazňuje, že návrh byl vypracován bez toho, aby byly nejprve zhodnoceny již zavedené instrumenty a jejich účinnost. ECBA má k stávajícímu návrhu rezervovaný přístup, neboť podle ní nabourává standardy proti zneužití dokumentů, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, dále neposkytuje adekvátní ochranu principu ne bis in idem a hrozí i kolize s nařízením na ochranu osobních údajů.  ECBA dále uvádí, že návrh porušuje základní práva zakotvená v Listině základních práv EU, otázky vyvolává rovněž rámec možných opravných prostředků.

Nová celoevropská pravidla ohledně transparentnosti obchodních praktik online platforem

Unijní instituce dosáhly dne 13. února politické dohody ohledně vůbec prvních pravidel, jež by měla vytvořit spravedlivé, transparentní a předvídatelné podnikatelské prostředí pro podniky a obchodníky využívající online platformy. Nová pravidla zavádí, že digitální platformy nemohou pozastavit či rušit účet prodávajícího bez jasných důvodů a možnosti odvolání. Podmínky účasti musí být snadno dostupné a napsány jasným a srozumitelným jazykem. Oznámení o změně podmínek musí být společnostem zasláno alespoň 15 dní předem (dle složitosti), aby měly možnost se těmto změnám přizpůsobit.

Internetová tržiště a vyhledávače nově musí zveřejňovat hlavní parametry, které používají při určování pořadí výrobků a služeb za účelem zvýšení transparentnosti, stejně jako podrobnosti o tom, jaká data shromažďují, jak je využívají a zejména jak jsou tato data sdílena s dalšími obchodními partnery. Všechny platformy rovněž musí zavést interní systém pro vyřizování stížností ze strany podniků. Od této povinnosti budou osvobozeny pouze nejmenší platformy z hlediska počtu uživatelů nebo obratu.

Platformy budou povinny poskytovat podnikům více možností, jak vyřešit potenciální problém prostřednictvím mediace. Obchodní sdružení budou mít možnost obrátit se na soud, pokud zjistí jakýkoli nesoulad s těmito pravidly. Nová pravidla vstoupí v platnost 12 měsíců od jejich přijetí a zveřejnění. Po 18 měsících proběhne jejich přezkum, aby se zajistilo, zda odpovídají potřebám rozvíjejícího se trhu. Komise rovněž zřídila specializované středisko pro sledování ekonomiky internetových platforem, které bude monitorovat vývoj na trhu a účinné provádění pravidel.

Velvyslanci uvedenou dohodu následně potvrdili dne 20. února na zasedání Výboru stálých zástupců, kde navíc vyzvali Komisi k podpoře platforem prostřednictvím zřizování subjektů nezávislých specializovaných mediátorů, vypracování kodexů chování a pravidelnému posuzování fungování nových pravidel. Více informací o pravidlech online platforem je k dispozici zde v anglickém jazyce.

Průlom v jednáních o modernizaci pravidel EU v oblasti autorského práva

Evropský parlament, Rada EU a Komise dne 13. února dosáhly politické dohody o přizpůsobení pravidel EU v oblasti autorského práva digitálnímu věku, což bude mít hmatatelný přínos pro všechna tvůrčí odvětví, tisk, výzkumné a vzdělávací pracovníky, instituce kulturního dědictví i občany. Nová směrnice zlepšuje postavení evropských tvůrců a interpretů v digitálním prostředí a posiluje kvalitní žurnalistiku v EU. Přináší zejména: posílení pozice tvůrců vůči platformám, aby mohli lépe kontrolovat používání svého obsahu, který na tyto platformy nahrají uživatelé, a dostali za něj zaplaceno; zakotvení zásady náležité a přiměřené odměny autorů a interpretů; přístup k transparentním informacím o tom, jak jejich díla a umělecké výkony využívají vydavatelé a producenti; Evropští vydavatelé tisku získají nově právo, které by jim mělo usnadnit vyjednávání o opakovaném použití jejich obsahu na internetových platformách; žurnalisté budou mít právo na větší podíl na příjmech, které přináší tisk zveřejňovaný na internetu; nová licenční pravidla, díky nimž bude možné na platformách legálně nahrávat obsah chráněný autorským právem; výzkumné organizace, univerzity a další uživatelé budou moci maximálně využívat rostoucího počtu publikací a dat dostupných online pro výzkumné či jiné účely díky výjimce z autorského práva, která bude umožňovat vytěžování textů a dat; studenti a učitelé budou moci využívat materiály chráněné autorským právem pro ilustrační účely. Po formálním potvrzení ze strany EP a Rady a zveřejnění textu v Úředním věstníku EU budou mít členské státy 24 měsíců na to, aby nová pravidla provedly ve svých vnitrostátních právních předpisech.

Komise vítá dohodu o posílení vízových pravidel EU

Členské státy dne 20. února schválily dohodu na modernizaci společné vízové politiky EU, která by se měla přizpůsobit měnící se bezpečnostní situaci, problémům spojeným s migrací a novým možnostem technologického vývoje. Díky dohodnutým změnám získají legálně cestující osoby jednodušeji vízum do Evropy, což podpoří cestovní ruch, obchod a podnikání. Zároveň dojde k posílení bezpečnosti a snížení rizik nelegální migrace. Nová pravidla se týkají zejména pružnějších postupů v rámci žádosti o vízum, cestujícím s pozitivní vízovou minulostí bude umožněno obdržet vízum pro více vstupů s prodlužující se platností od 1 roku až do 5 let; poplatky za víza budou navýšeny, aby mohly být nadále zajištěny bezpečnostní kontroly a modernizováno IT vybavení. Žádosti o víza bude dále možno přizpůsobit tomu, jak která třetí země spolupracuje na zpětném přebírání nelegálních migrantů.

Více informací o vízových pravidlech je k dispozici v anglickém jazyce.

CCBE aktualizovala svou příručku pro vkládání dokumentace do elektronických systémů Soudního dvora EU

Jak jsme již dříve informovali, systém e-Curia je interní systém Soudního dvora EU, který je určen advokátům, zástupcům členských států, institucí, orgánů, evropských agentur a dalších. E-Curia umožňuje zmíněným subjektům a registru Soudního dvora EU a Tribunálu, výměnu procesních dokumentů elektronicky.

Od 1. prosince je e-Curia jediným oficiálním prostředkem k výměně právních dokumentů mezi zástupci stran v rámci řízení před Tribunálem. CCBE (Výbor PD LUX) proto připravila aktualizovanou praktickou příručku pro advokáty, zaměřenou na vkládání dokumentace do elektronických systémů Soudního dvora EU, kde upozorňuje na změny a časové prodlevy při zakládání nového účtu, aby advokáti nebyli v rámci používání e-Curie zaskočeni. CCBE vyzvala všechny delegace o šíření a případný překlad materiálu. Celá příručka je k dispozici na stránkách CCBE.

Kodex zásad boje proti dezinformacím: Komise ve svém prohlášení vyzývá online platformy, aby poskytly více informací o dosaženém pokroku

Evropská komise dne 28. února zveřejnila zprávy, v nichž společnosti Facebook, Google a Twitter popisují pokrok, kterého dosáhly v lednu 2019 při plnění svých závazků v oblasti boje proti dezinformacím. Tyto tři online platformy, jež jsou signatáři kodexu zásad boje proti dezinformacím, byly vyzvány, aby každý měsíc až do voleb do Evropského parlamentu v květnu 2019 podávaly zprávu o svých opatřeních.

Společnost Facebook nepodala zprávu o výsledcích činností provedených v lednu, pokud jde o kontrolu umísťování reklamy. Dříve oznámila, že v březnu 2019 bude k dispozici celounijní archiv politické i tematické reklamy. Zpráva obsahuje aktuální informace o případech zásahů ze třetích zemí v členských státech EU, ale neuvádí počet falešných účtů, které byly odstraněny kvůli nepřátelským aktivitám zacíleným konkrétně na Evropskou unii.

Společnost Google poskytla údaje o opatřeních, která v lednu přijala s cílem zlepšit kontrolu umísťování reklamy v EU. Údaje byly rozděleny podle členských států. Poskytnuté parametry však nejsou dostatečně konkrétní a není z nich jasné, do jaké míry přijatá opatření řeší dezinformace či jiné jevy (např. klamavou reklamu). Dne 29. ledna zveřejnila společnost Google novou politiku týkající se „volebních inzerátů“ s tím, že začne vydávat zprávu o transparentnosti politické reklamy, jakmile inzerenti začnou takovou reklamu zadávat.

Společnost Twitter neposkytla, pokud jde o její závazky týkající se zlepšení kontroly umísťování reklamy, žádné ukazatele. Co se týče transparentnosti politické reklamy, společnost Twitter v rozporu s tím, co bylo ohlášeno v lednové zprávě o provádění, odložila příslušné rozhodnutí až na únorovou zprávu. Kompletní zprávy a podrobnější informace jsou k dispozici v anglickém jazyce.

Lidská práva: EU jmenovala nového zvláštního zástupce

Rada dne 28. února jmenovala Eamona Gilmora (Irsko) zvláštním zástupcem EU pro lidská práva. Eamon Gilmore nahradí Stavrose Lambrinidise, který byl v roce 2012 jmenován prvním zvláštním zástupcem EU. Eamon Gilmore se ujme funkce, do níž byl jmenován na první dvouleté období, dne 1. března 2019.

Úkolem zvláštního zástupce pro lidská práva je zvyšovat účinnost a viditelnost politiky EU v oblasti lidských práv. Zvláštní zástupce má rozsáhlý, flexibilní mandát, který umožňuje přizpůsobit činnost měnící se geopolitické situaci. Zvláštní zástupce bude úzce spolupracovat s Evropskou službou pro vnější činnost, která bude jeho práci plně podporovat. Zvláštní zástupci EU prosazují politiky a zájmy EU v některých regionech a zemích, jakož i otázky zvláštního významu a zájmu pro EU. Hrají aktivní úlohu v úsilí o konsolidaci míru, stability a právního státu.

Rada se dohodla na postoji ohledně snazšího přístupu malých a středních podniků na finanční trhy

Velvyslanci při EU dne 27. února potvrdili postoj Rady k návrhu, jehož cílem je usnadnit přístup malých a středních podniků, které mají zájem o kotaci a vydávání cenných papírů na finančních trzích, při současném zachování ochrany investorů a integrity trhu. Tato iniciativa se týká konkrétně „trhů pro růst malých a středních podniků“, což je nedávno zavedená kategorie obchodního systému zaměřeného na malé emitenty. Na základě tohoto návrhu zahájí předsednictví dne 6. března jednání s Evropským parlamentem. Návrh obsahuje změny nařízení o zneužívání trhu a nařízení o prospektu, díky nimž jsou požadavky kladené na emitenty na trzích pro růst malých a středních podniků přiměřenější, při současném zachování integrity trhu. Jedná se zejména o racionálnější administrativní zátěž, při níž bude zachována integrita trhu a informovanost investorů, zejména pokud jde o povinnosti podávat zprávy ohledně osob, které mají přístup k cenově citlivým informacím („seznamy zasvěcených osob“); jednodušší „prospekt“ vhodnější pro malé a střední podniky, které jsou již kótovány na trhu pro růst malých a středních podniků. Návrh je dispozici v angličtině.

Rada schválila návrh alternativních opatření v sociálním zabezpečení pro případ Brexitu bez dohody

Velvyslanci členských států dnes na zasedání Výboru stálých zástupců v rámci Rady schválili znění návrhu nařízení, kterým se stanoví alternativní opatření v oblasti koordinace sociálního zabezpečení. COREPER bude nyní informovat Evropský parlament, že pokud tento v prvním čtení přijme svůj postoj v nezměněné podobě, Rada by měla jej měla schválit.

Předmětná opatření jsou omezená, pokud jde o dobu platnosti a oblast působnosti, a EU je přijme jednostranně. Uvedené nařízení vstoupí v platnost pouze v případě, že Spojené království opustí EU bez dohody o vystoupení. Nařízení se použije na státní příslušníky členských států a Spojeného království, osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky, na které se vztahují nebo se vztahovaly právní předpisy jednoho či více členských států nebo kteří jsou, či byli v situaci zahrnující Spojené království před datem použitelnosti tohoto nařízení, jakož i jejich rodinné příslušníky a pozůstalé.

Kompromisní návrh nařízení si můžete přečíst v angličtině.

Komise přijala opatření k tomu, aby odborníci a poskytovatelé služeb mohli plně využívat výhod jednotného trhu EU pro služby

Evropská komise přijala na konci ledna rozhodnutí o nesplnění povinnosti týkající se 27 členských států, aby zajistila řádné uplatňování pravidel EU v oblasti služeb a odborných kvalifikací. Komise dnes podnikla kroky, které mají zajistit dodržování předpisů EU v oblasti služeb. Přestože služby představují dvě třetiny hospodářství EU, stále existuje řada překážek bránících tomu, aby odvětví služeb dosáhlo svého plného potenciálu ku prospěchu spotřebitelů, uchazečů o zaměstnání i podniků a podporovalo hospodářský růst v celé Evropě.

V rámci této iniciativy zaslala Komise doplňující výzvu Chorvatsku, která se týká omezení práva advokátů na poskytování multidisciplinárních služeb, omezení reklamy a omezení práva vykonávat činnost, v čemž Komise spatřuje porušení směrnice EU o službách a směrnice 98/5/ES o usazování advokátů.

Komise zároveň informovala o zastavení sledování České republiky v souvislosti s automatickou výměnou informací v oblasti daní, jelikož uvítala její implementaci směrnice 2016/2258 ze dne 6. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz.

Lepší zabezpečení dokladů totožnosti: předsednictví Rady a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody

Zástupci rumunského předsednictví Rady a Evropský parlament dosáhli dne 19. února neformální dohody o nařízení, jež posílí zabezpečení průkazů totožnosti občanů EU a povolení k pobytu vydávaných občanům EU a jejich rodinným příslušníkům ze třetích zemí a omezí tak podvodné zneužívání průkazů totožnosti. Neformální dohoda bude nyní předložena velvyslancům při EU k potvrzení jménem Rady. Podle nových navrhovaných pravidel se průkazy totožnosti budou muset vydávat v jednotném formátu kreditní karty (ID-1), včetně strojově čitelné zóny, a budou muset splňovat minimální bezpečnostní normy stanovené Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO). Budou rovněž muset zahrnovat fotografii a dva otisky prstů držitele průkazu, uložené v digitálním formátu na bezkontaktním čipu. Na průkazech totožnosti bude uvnitř vlajky EU zobrazen kód země členského státu, který je vydal. Doba platnosti průkazů totožnosti bude minimálně 5 let a maximálně 10 let. Mandát pro jednání předpokládá, že nová pravidla vstoupí v platnost 2 roky po přijetí, což znamená, že od tohoto dne musí všechny nové doklady splňovat zmíněná kritéria.

Judikatura SDEU

Rozsudek ve věci C-322/17 Eugen Bogatu v. Minister for Social Protection ze dne 7. února 2019

Unijní právo k tomu, aby určitá osoba měla v členském státě nárok na rodinné dávky pro své děti, které mají bydliště v jiném členském státě, nevyžaduje, aby v prvně uvedeném státě vykonávala zaměstnání.

V lednu 2009 E. Bogatu, rumunský státní příslušník, který má od roku 2003 bydliště v Irsku, požádal irské orgány o vyplácení rodinných dávek pro své dvě děti bydlící v Rumunsku. Eugen Bogatu byl v Irsku zaměstnán mezi roky 2003 a 2009. Poté, co v roce 2009 přišel o práci, pobíral příspěvkovou dávku v nezaměstnanosti (2009–2010), posléze nepříspěvkovou dávku v nezaměstnanosti (duben 2010 až leden 2013) a nakonec dávky v nemoci (2013-2015). Irské orgány informovali E. Bogatua o svém rozhodnutí vyhovět jeho žádosti o rodinné dávky, s výjimkou období od dubna 2010 do ledna 2013. Toto zamítnutí bylo zdůvodněno skutečností, že podle nich žadatel během uvedeného období nesplňoval žádnou z podmínek zakládajících nárok na přiznání rodinných dávek pro své děti s bydlištěm v Rumunsku, jelikož v Irsku nevykonával zaměstnání ani nepobíral příspěvkovou dávku. E. Bogatu toto rozhodnutí zpochybnil, přičemž tvrdil, že irské orgány vycházely z nesprávného výkladu unijního práva. Soudní dvůr v rozsudku konstatuje, že nařízení uvádí, že osoba má nárok na rodinné dávky v souladu s právními předpisy příslušného členského státu, včetně dávek pro rodinné příslušníky, kteří bydlí v jiném členském státě, jako kdyby bydleli v prvně uvedeném členském státě. K získání nároku na rodinné dávky tedy nevyžaduje, aby taková osoba měla zvláštní postavení, mj. tedy postavení zaměstnance.

Kompletní rozsudek je k dispozici v českém jazyce.

Rozsudek ve věci C-492/18 PPU Openbaar Ministerie v. TC ze dne 7. února 2019

Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy musí být vykládáno v tom smyslu, že brání takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je ustanovení dotčené ve věci v původním řízení, které stanoví všeobecnou a bezpodmínečnou povinnost propustit vyžádanou osobu, která byla zatčena na základě evropského zatýkacího rozkazu, jakmile uplyne lhůta 90 dní od jejího zatčení, existuje-li velmi vážné nebezpečí, že uteče, přičemž toto nebezpečí nelze snížit na přijatelnou úroveň žádnými vhodnými opatřeními.

Článek 6 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní judikatuře, která umožňuje ponechání vyžádané osoby ve vazbě po dobu delší, než je těchto 90 dní, a to na základě výkladu tohoto vnitrostátního ustanovení, podle něhož se běh uvedené lhůty staví, pokud se vykonávající justiční orgán rozhodne, že předloží Soudnímu dvoru Evropské unie žádost o rozhodnutí o předběžné otázce nebo že vyčká na odpověď na předběžnou otázku, kterou položil jiný vykonávající justiční orgán, nebo že přijetí rozhodnutí o předání odloží, jelikož by ve vystavujícím členském státě mohlo existovat skutečné nebezpečí výkonu vazby za nelidských nebo ponižujících podmínek, jestliže tato judikatura nezajišťuje soulad uvedeného vnitrostátního ustanovení s rámcovým rozhodnutím 2002/584 a lze z ní dovodit různé závěry ohledně doby trvání vazby.

Žádost byla předložena v rámci výkonu evropského zatýkacího rozkazu v Nizozemsku, který dne 12. června 2017 vydaly příslušné orgány Spojeného království proti TC, jež je britským státním příslušníkem, pobývajícím ve Španělsku a podezřelým z vedení zločinného spolčení a podílnictví na dovozu, distribuci a prodeji tvrdých drog. Nejvyšší trest, který lze podle práva Spojeného království za takový trestný čin uložit, je trest odnětí svobody na doživotí.

TC byl zatčen v Nizozemsku dne 4. dubna 2018. Od tohoto dne začala běžet šedesátidenní lhůta pro přijetí rozhodnutí o výkonu předmětného evropského zatýkacího rozkazu stanovená v čl. 22 odst. 1 OLW a v čl. 17 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584.  Předkládající soud prvního stupně v Amsterdamu předmětný evropský zatýkací rozkaz posuzoval na jednání a rozhodl o ponechání ve vazbě a prodloužení lhůty o třicet dnů. Mezitímním rozhodnutím ze dne 14. června 2018 tento soud rozhodl, že se pokračuje v jednání, přerušil řízení do doby, než Soudní dvůr odpoví na žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Amsterdamský soud položil SDEU následující předběžnou otázku: „Je ponechání vyžádané osoby, u níž existuje nebezpečí útěku, ve vazbě za účelem předání po dobu přesahující 90 dní od jejího zatčení v rozporu s článkem 6 Listiny základních práv EU, pokud:

– vykonávající členský stát provedl článek 17 (rámcového rozhodnutí 2002/584) v tom smyslu, že výkon vazby za účelem předání vyžádané osoby musí být přerušen vždy, když dojde k překročení lhůty 90 dní stanovené pro přijetí pravomocného rozhodnutí o výkonu evropského zatýkacího rozkazu, a

– justiční orgány tohoto členského státu vyložily vnitrostátní právní předpis v tom smyslu, že běh lhůty pro rozhodnutí se staví v okamžiku, kdy se vykonávající justiční orgán rozhodne předložit Soudnímu dvoru Evropské unie žádost o rozhodnutí o předběžné otázce nebo vyčkat na odpověď na předběžnou otázku položenou jiným vykonávajícím justičním orgánem nebo přijetí rozhodnutí o odložení předání z důvodu skutečného nebezpečí, že výkon vazby bude ve vystavujícím členském státě probíhat za nelidských nebo ponižujících podmínek?“

Kompletní rozsudek je také k dispozici v českém jazyce.

Nástup nového generálního advokáta do funkce

Dne 6. února 2019 proběhlo v rámci SDEU slavnostní zasedání k příležitosti nástupu nového generálního advokáta do funkce.  Rozhodnutím zástupců vlád členských států ze dne 1. února 2019 byl p. Priit Pikamäe jmenován generálním advokátem Soudního dvora na období od 5. února 2019 do 6. října 2024 jako nástupce p. Nilse Wahla.

Životopis p. Priita Pikamäe:

Narozen v roce 1973; držitel diplomu v oboru právo (univerzity v Tartu a Poitiers); doktor práv (univerzita v Tartu, rok 2006); ředitel 7. oddělení konzulárního odboru Ministerstva zahraničních věcí, Estonsko (1995–1996); ředitel odboru trestního práva na Ministerstvu spravedlnosti (1996–2001); soudce soudu prvního stupně v Tallinnu (2001–2002); soudce odvolacího soudu v Tallinnu (2002–2006); soudce Nejvyššího soudu (2006–2009); předseda trestního senátu Nejvyššího soudu (2010–2013); nominován jako ad hoc soudce Evropského soudu pro lidská práva (2010– 2016); předseda Nejvyššího soudu (2013–2019); předseda Rady pro správu soudů prvního stupně a odvolacích soudů (2013–2019); předseda Sítě předsedů nejvyšších soudů Evropské unie (2017–2019); hostující profesor a člen akademické rady právnické fakulty univerzity v Tartu; zakládající člen Estonského sdružení pro ochranu finančních zájmů Evropské unie; člen rady Fondu ústavního práva na Akademii věd Estonska; člen estonské Akademické asociace práva; autor řady publikací; generální advokát Soudního dvora od 6. února 2019.

Judikatura ESLP

Pais Pires de Lima proti Portugalsku (stížnost č. 70465/12) ze dne 12. února 2019

ESLP rozhodl jednomyslně ve věci Pais Pires de Lima proti Portugalsku (č. 70465/12), že soudním rozhodnutím, které advokátovi nařizuje, aby zaplatil nepřiměřenou částku, jako náhradu škody, došlo k porušení čl. 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Stěžovatel (advokát) ve své stížnosti domáhal rozhodnutí ESLP, jež by deklarovalo porušení jeho práva na svobodu projevu v návaznosti na rozsudek soudu v civilní věci, který mu uložil nahradit škodu soudci, jehož osobní a profesionální čest a pověst napadl prostřednictvím stížnosti, kterou zaslal Soudní radě.

ESLP uvedl, že ačkoli jsou důvody nalezené vnitrostátním soudem pro uložení náhrady škody relevantní a dostatečné a stěžovatel nebyl schopen zdůvodnit a uvést ve svých skutkových prohlášeních důkazy na podporu svých tvrzení, výše uložené náhrady škody byla nepřiměřená sledovanému legitimnímu cíli a zásah do svobody projevu stěžovatele nebyl nezbytný v demokratické společnosti.

ESLP dospěl k závěru, že částka k náhradě škody (€ 50.000, následně zvýšená na € 100.000 a opětovně snížená na € 50.000), kterou měl stěžovatel zaplatit soudci R.P, byla nadměrná, a to zejména proto, že obvinění směřovaná proti soudci nebyla veřejně publikována, byla uvedena pouze ve stížnosti na soudce v dopise zaslaném Soudní radě. Věc byla také řešena v soudních kruzích, kde došlo k úniku některých informací; zde ESLP judikoval, že stěžovatel nemůže být odpovědný za úniky informací z těchto řízení, které měly zůstat důvěrné.

Advokátní komora uložila advokátovi kárné opatření – pokárání, protože neoznámil soudci, že proti němu podá stížnost k Soudní radě, což je advokátní povinnost stanovená ve statutu advokátní komory.

Celé rozhodnutí ESLP je k dispozici ve francouzském jazyce.

Odbor mezinárodních vztahů ČAK