Aktuality z Evropské unie

Estonsko se ujímá předsednictví v EU

Estonsko se od 1. července 2017, poprvé ve své historii, ujalo předsednictví Evropské unie a vstoupilo do něho se záměrem klást velký důraz hlavně na aspekty související s digitalizací Evropy. O digitalizaci budou 29. září 2017 na summitu v Tallinnu diskutovat vrcholní představitelé členských států Unie. Estonsko tak pokračuje v nově vznikající tradici vrcholných unijních schůzek v předsednické zemi, kterou zahájilo Slovensko summitem EU27 loni v září v Bratislavě. Hlavními tématy estonského předsednictví budou také pokračující jednání o Brexitu a snaha posunout dopředu klíčovou reformu evropského azylového systému. Estonsko chce také přispět k vyváženému kompromisu mezi zájmy těch zemí, které v současné evropské diskusi o "sociálním dumpingu" preferují ochranu vlastních zaměstnanců před levnou pracovní silou a států, které upozorňují, že součástí jednotného trhu je i volný pohyb osob. V neposlední řadě se chce Estonsko zaměřit na bezpečnost v Evropě, zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a boji proti praní peněz. Stránky estonského předsednictví jsou k dispozici v anglickém jazyce ZDE.

Výroční zpráva o uplatňování práva EU

Dne 6. července 2017 zveřejnila Evropská komise Výroční zprávu o kontrole uplatňování práva EU za rok 2016. Zpráva ukazuje na značný nárůst (o 21 %) otevřených případů porušení Smlouvy ve srovnání s předchozím rokem. Komise zahájila nová řízení o porušení Smlouvy proti většině členských států, jelikož neprovedly směrnice o zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí nebo o řidičských průkazech. Nejvyšší počet otevřených případů má Kypr a Belgie, zatímco nejméně případů bylo v Itálii, na Slovensku a v Dánsku. Komise předkládá už od roku 1984 na základě žádosti Evropského parlamentu výroční zprávu o kontrole uplatňování práva EU během předchozího roku. Evropský parlament následně přijímá usnesení o zprávě Komise. Výroční zpráva je k dispozici v anglickém jazyce ZDE. 

Průzkum IBA: etické kodexy nadnárodních společností

Dne 11. července 2017 zveřejnila Mezinárodní advokátní komora (IBA) výsledky průzkumu zaměřeného na smysl, funkci a efektivitu etických kodexů nadnárodních společností. Výsledky ankety, do které se zapojilo 36 nadnárodních společností, jsou v anglickém jazyce k dispozici ZDE.

Komise žaluje Belgii k SDEU za neprovedení směrnice o společném souboru práv pracovníků

Komise podala dne 13. července 2017 k SDEU žalobu na Belgii pro neprovedení směrnice 2011/98 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě. Belgie nesplnila lhůtu pro provedení směrnice, která vypršela 25. prosince 2013. Teprve nyní se ovšem případem začne zabývat také Soudní dvůr. 

Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti podle rozhodnutí o relokaci proti Česku, Maďarsku a Polsku

Evropská komise zahájila dne 14. července 2017 řízení o nesplnění povinnosti proti České republice, Maďarsku a Polsku kvůli nedodržení povinností podle rozhodnutí o relokaci, která Rada přijala v roce 2015. Podle zmíněných rozhodnutí Rady by měly členské státy každé tři měsíce poskytnout místa pro relokaci, aby se zajistil její hladký a spořádaný průběh. Zatímco Maďarsko nepodniklo od zahájení relokačního mechanismu vůbec žádné kroky, Polsko nikoho nerelokovalo a neposkytlo žádná místa od prosince 2015. Česká republika nikoho nerelokovala od srpna 2016 a již přes rok nedala k dispozici žádná nová místa. Komise již dříve ve dvanácté zprávě o relokaci a znovu usídlování vydané dne 16. května 2017 oznámila, že ty členské státy, které téměř rok nikoho nerelokovaly, ani nedaly k dispozici nová místa, čímž porušují své právní povinnosti by měly okamžitě zjednat nápravu, a to v průběhu následujícího měsíce. Jelikož Česká republika, Maďarsko a Polsko doposud nepodnikly žádné kroky ke splnění svých právních povinností, Komise se rozhodla, že zahájí řízení o nesplnění povinnosti a zašle těmto třem členským státům výzvu. 

Evropské řízení o drobných nárocích

Dne 14. července 2017 vstoupilo v účinnost nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2421/2015 ze dne 16. 12. 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích a kterým se mění nařízení (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu. K hlavním změnám, které nařízení přináší, patří zvýšení hranice drobného nároku ze 2000 eur na 5000 eur a dále zvýšení možného užití on-line a jiných technologií komunikace na dálku v řízení o drobném nároku. Nařízení je dostupné v českém jazyce ZDE. 

Posouzení dopadu projektu e-CODEX

Dne 17. července 2017 zveřejnila Komise studii posouzení dopadu projektu e-CODEX, informačního systému pro přeshraniční spolupráci v oblasti justice. Decentralizovaný systém e-Codex má uživatelům umožnit bezpečnou výměnu dokumentů včetně podání a sdílení důkazů. Rada Evropských advokátních komor (CCBE) se na tomto projektu podílí už od roku 2010 a nadále plně podporuje jeho další rozvoj. Zároveň však vyzývá k pokračování dialogu mezi všemi zúčastněnými stranami i s ohledem na možná úskalí stále více se digitalizujícího světa. Studie je k dispozici v anglickém jazyce na internetové stránce ZDE. 

Praha usiluje o získání Evropského bankovního úřadu

Česko se pokusí po odchodu Velké Británie z Evropské unie získat pro Prahu sídlo Evropského bankovního úřadu (EBA). Vláda dne 24. července 2017 definitivně schválila podání přihlášky. Pro úřad má připravenou kancelářskou budovu nedaleko středu města, která bude dostavěna na začátku roku 2019. Jasno o tom, kam se EBA z Londýna přestěhuje, by mělo být v listopadu.

Více informací o EBA je k dispozici na internetových stánkách v českém jazyce ZDE. 

Komise podnikla kroky na ochranu právního státu v Polsku

Evropská komise podnikla dne 26. července 2017 kroky na ochranu právního státu v Polsku. Své vážné obavy ohledně plánované reformy soudnictví v Polsku Komise odůvodnila v doporučení, které adresovala polským orgánům. Podle posouzení Komise tato reforma umocňuje systémové ohrožení právního státu v Polsku, které již Komise konstatovala v řízení zahájeném v lednu 2016. Komise polské orgány vyzývá, aby tyto problémy do jednoho měsíce odstranily. Zejména na ně apeluje, aby nepřijímaly žádná opatření k odvolání soudců Nejvyššího soudu nebo jejich nucenému odchodu do důchodu. Bude-li takové opatření přijato, je Komise připravena okamžitě zahájit postup podle článku 7 - formální upozornění ze strany EU, které může být vydáno čtyřpětinovou většinou členských států v Radě ministrů.

Více informací je k dispozici na webových stránkách v českém jazyce ZDE. 

ČR podala žalobu na směrnici o zbraních

Dne 9. srpna 2017 podala Česká republika k Soudnímu dvoru EU žalobu na evropskou směrnici o zbraních. ČR požaduje zneplatnění směrnice a s žalobou podala také návrh na odklad účinnosti směrnice, kterou by měly členské státy EU zavést do svých právních řádů nejpozději do poloviny září 2018. Směrnice vstoupila v platnost 13. června 2017 a státy EU ji musejí do právního řádu zavést do poloviny září 2018. Jejím cílem je zabránit teroristům ve vyzbrojování. Podle kritiků ale hlavně omezuje majitele legálně držených zbraní, trh s legálně drženými zbraněmi a výrazně zasahuje do vnitřní bezpečnosti státu, což je v rozporu s právem EU. Podle české žaloby je směrnice diskriminační a obsahuje ustanovení, která nejsou dostatečně jasná a přesná, aby umožnila majitelům zbraní jednoznačně rozpoznat jejich práva a povinnosti. 

Akční plán Rady Evropy týkající se ochrany dětských uprchlíků

Rada Evropy vydala v červenci 2017 akční plán na léta 2017-2019 týkající se ochrany dětských uprchlíků. Dokument, který se věnuje rizikům, jimž musí dětští uprchlíci na svojí cestě do Evropy čelit, naleznete v anglickém jazyce ZDE. 

Studie: vnímání EU po Brexitu

Německá politická nadace Friedrich-Ebert-Stiftung (FES) vydala dne 22. srpna 2017 studii zaměřenou na vnímání EU po Brexitu. Ze studie, provedené v osmi zemích včetně České republiky, vyplývá, že po Brexitu vzrostl počet lidí, kteří si členství v EU považují. Největší rozdíl v názoru na přínos členství v EU zaznamenala studie v Německu. Zatímco si v roce 2015 cenilo výhod členství své země v EU 34 procent dotázaných, letos to bylo již 64 procent. Druhý nejvyšší nárůst zaznamenalo Slovensko, kde se počet lidí kladně hodnotících unii zdvojnásobil na 52 procent. V České republice je nejnižší podíl lidí kladně hodnotících výhody členství v EU (25 %) z osmi sledovaných zemí, i to však představuje 12% nárůst oproti roku 2015.

Studie je v anglickém jazyce k dispozici ZDE. 

Velká Británie chce spolupracovat při řešení přeshraničních sporů

Dne 21. srpna 2017 oznámilo ministerstvo pro odchod Spojeného království z EU, že chce po Brexitu úzce spolupracovat s EU při řešení přeshraničních občanskoprávních sporů. Vyplývá to z pozičního dokumentu kabinetu premiérky Theresy Mayové, který ministerstvo zveřejnilo. V dalším ze série materiálů naznačujících záměry britské vlády při jednání s Bruselem se uvádí, že mezinárodní soudní spolupráce v občanskoprávních sporech je ve společném zájmu občanů Spojeného království a EU. Stávající pravidla by měla po Brexitu v březnu 2019 pro Británii skončit. Občanskoprávní spory přesahující hranice se týkají například rozvodu manželů pocházejících z různých států, případů sporů spojených s dětmi, ale například i ochrany spotřebitelů při nákupu zboží přes internet od firmy sídlící v jiné zemi. Dokument je k dispozici v anglickém jazyce ZDE. 

Zpráva o činnosti Rady Evropy za rok 2016

Rada Evropy vydala v srpnu 2017 obsáhlý přehled o činnosti organizace v uplynulém roce. Dokument je k dispozici v anglickém a francouzském jazyce ZDE. 

Výroční zpráva SDU

Soudní dvůr Evropské unie zveřejnil na svých stránkách Panorama roku – souhrn výroční zprávy Soudu za rok 2016. Ucelená bezmála padesátistránková publikace je k dispozici v českém jazyce ZDE. 

Judikatura 

SDEU: C75/16 Livio Menini a Maria Antonia Rampanelli proti Banco Popolare Società Cooperativa

Soudní dvůr Evropské unie vydal dne 14. července 2017 rozhodnutí ve věci Menini a Rampanelli proti Banco Popolare týkající se použití směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů. Dle rozhodnutí Soudu musí být směrnice vykládána v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, která stanoví využití mediačního řízení jako podmínku přípustnosti žaloby týkající se týchž sporů, za předpokladu, že takový požadavek nebrání stranám sporu ve výkonu jejich práva na přístup k soudnictví.

Rozhodnutí je v českém jazyce k dispozici ZDE. 

ESLP: Omezení komunikace mezi obhájcem a obviněným

Dne 25. července 2017 rozhodl Evropský soud pro lidská práva ve věci M. proti Nizozemsku (stížnost č. 2156/10), týkající se omezení komunikace mezi obhájcem a obviněným. Stěžovatel M., pracovník tajných služeb, byl v roce 2014 obviněn z vyzrazení státního tajemství neoprávněným osobám včetně osob podezřelých z terorismu. Zároveň mu bylo ze strany tajných služeb sděleno, že pokud se chce vyvarovat dalšímu obvinění, nesmí utajované okolnosti sdělit svému obhájci. Dále mu byl omezen také přístup k důkazům. ESLP shledali v postupu nizozemských orgánů, kterým byla stěžovateli znemožněna svobodná komunikace s jeho obhájcem, nevratné porušení práva na spravedlivý proces (čl. 6 odst 1 a odst 3. Úmluvy).

Rozhodnutí je v anglickém jazyce k dispozici ZDE.

Odbor mezinárodních vztahů ČAK