Akademie evropského práva (ERA) oslavila dvacáté narozeniny

Při příležitosti 20. narozenin uspořádala ERA konferenci „Občan v srdci evropského práva“, jejíž vnitřní struktura se věnovala ve třech tematických blocích dalším subtématům. Vyjímám jen namátkou témata: „20 let od Maastrichtu – jaké jsou dosažené výsledky pro občana EU“, „Občanství v EU“ a politická práva, účast v demokratickém procesu, koncept unijního občanství v judikatuře Evropského soudního dvora. Další téma: „Stav implementace Stockholmského programu – dosažené výsledky v civilní justici EU“ a v té souvislosti „Ochrana podle evropského trestního práva“. A konečně, třetí téma bylo „Základní právní ochrana v EU. Jaké přidané hodnoty pro občana?“ V rámci tohoto tématu pak bylo jednáno o subtématech „Základní sociální práva v Chartě EU a v Sociální chartě Rady Evropy mohou pomoci v krizi?“

Význam ERA a jejího stále se rozvíjejícího výukového potenciálu v evropském právu zdůraznila přítomnost mnoha významných osobností z oblasti justice, svobodných profesí, Evropské komise a Evropského parlamentu, soudců Evropského soudu pro lidská práva i Evropského soudního dvora, akademiků. Ostatně, sám fakt, že ERA je hlavním vzdělávacím partnerem pro Evropskou komisi a založila si svoji pobočku v Bruselu svědčí o tom, že se jiným, podobně zaměřeným vzdělávacím organizacím podobný úspěch nepodařil.

Slavnostní konferenci – která ale byla přesto konferencí velmi pracovní – zahájila paní Viviane Reding, viceprezidentka Evropské komise, komisařka pro justici, základní práva a občanství. Mluvila kriticky, někdy až ostře na adresu všech právnických profesí, jejichž příslušníci se málo vzdělávají a málo znají evropské právo v rozsahu, který lze při jejich zaměření a pozici očekávat. Národní soudci se podle ní stále více stávají přímými „unijními“ soudci v první linii. Vědět, jak co nejlépe aplikovat evropské právo, je základním předpokladem evropské justiční kultury, která má zajišťovat právní bezpečnost, vzájemnou důvěru a spojení s justicí EU. Pouze vzdělaná a efektivní justice může produkovat rychle a kvalitně rozhodnutí zajišťující právní jistotu.

Přitom právníci v celé Evropě charakteristicky operují právní diversitou a tradiční právní kulturou, stát od státu. Ukazuje se, že např. při uznávání a výkonu cizích rozhodnutí v rámci EU nepanuje vždycky plná důvěra např. mezi soudcem z Francie a soudcem z Bulharska. Bez této důvěry se ale pak tento proces stává pomalý a komplikovaný.

V září 2011 publikovala evropské komise politický dokument o evropském justičním vzdělávání, jak to umožňuje Lisabonská smlouva. Komise ustavila novou dimenzi pro evropské justiční vzdělávání a stanovila si jasné cíle – v r. 2020 se musí 700 000 praktikujících právníků v EU, tj. polovina všech právníků v EU, zúčastnit vzdělávání v evropském právu. Aniž by to dále rozváděla, řekla tím mezi řádky, že takové vzdělání musí zajistit státy a profesní organizace, a že je tu ERA se svojí nabídkou, aby bylo takové vzdělávání zaručeně kvalitní. De facto tím potvrdila důvěru EK v ERA. Vycházela ze smutného zjištění, že více, než 50 % soudců a státních zástupců v EU (nemluvila o advokátech), se nikdy nezúčastnila vzdělávání v evropském právu či právu mezinárodním. Často s odvoláním na to, že takové vzdělávání není k dispozici. Výslovně doporučila, aby se vzdělávacích akcí ERA zúčastnilo více právníků, tedy i advokátů.

V té souvislosti je třeba zmínit, že v seznamu spolupracujících institucí a organizací jednotlivých členských států EU je Česká advokátní komora jedinou svého druhu, vedle Justiční akademie a Ministerstva spravedlnosti, v rámci České republiky. Žádná jiná advokátní organizace, kromě CCBE, není v tomto seznamu uvedena. Není třeba podrobně vysvětlovat proč – protože ČAK uspořádala ve spolupráci s ERA od r. 1994 ročně nejméně jednu, někdy i dvě společné akce ročně, měla funkční smlouvu o spolupráci přinášející advokátům a koncipientům značné finanční výhody při účasti na akcích ERA jak v ČR, tak jinde v Evropě a značně se zasloužila o to, že ministerstvo spravedlnosti po řadě let přistoupilo do ERA jako další národní člen.

Publikum, které se zúčastnilo jak úvodního a závěrečného plenárního zasedání, tak v rámci konference pracovalo ve třech tematických okruzích, bylo složeno z velmi různorodých profesních skupin. Především tu byli čtyři bývalí prezidenti CCBE, z nichž Peter Köves řídil závěrečné plenární zasedání, které shrnulo a zhodnotilo celý průběh konference a příspěvků. Byli tu i pravidelní účastníci – profesoři práva z různých právnických fakult řady německých, britských i francouzských univerzit, zástupci mezinárodních organizací soudců i státních zástupců, předsedové Nejvyšších a jiných soudů, zástupci lokálních bank podporujících ERA i starosta Trieru.

Organizace nemůže být hodnocena podle počtu svých zaměstnanců, ani podle počtu účastníků na své významné akci. Vzdělávací organizaci ale jistě lze hodnotit podle počtu uspořádaných vzdělávacích akcí a podle počtu účastníků na nich. Ze statistik, které byly k dispozici, plyne, že např. od r. 2004 počet akcí organizovaných ERA jak ve vlastních prostorách v Trieru, tak jinde, vzrostl ze 73 v r. 2004 (kdy ČR vstoupila do EU), na 137 v r. 2011. Počet účastníků v r. 2004 činil 4403 a v r. 2011 již celých 8233.

Mimochodem mi přišlo na mysl, jak v posledních dvou letech poklesl zájem advokátů na některých seminářích týkajících se evropského práva, ať pořádaných s ERA, nebo ČAK samostatně. Téma, které bylo podle anketních lístků advokáty preferováno v r. 2010, „azylové právo“, mělo být předmětem semináře s ERA v r. 2011. Příprava trvala více než půl roku. Nakonec, pro malý zájem českých advokátů, byl seminář zrušen. Smutný fakt. Pravidelné a vždy početně obsazené každoroční semináře s prof. Malenovským a s prof. Pelikánovou k judikatuře a procesním pravidlům evropských soudů nepokračovaly v r. 2012 proto, že v r. 2011 počet účastníků – advokátů – značně klesl. A to přesto, že je evidentní, že znalosti advokátů, mířících se svými klienty např. k Tribunálu, o velmi striktních a podrobných procesních pravidlech, není dobrá (jak upozorňovala prof. Pelikánová).

V příštím roce i v r. 2014 již ČAK uzavřela dohodu o spolupráci s ERA na dalších společných seminářích, zaměřených na trestněprávní témata. Náklady jsou většinou hrazeny z finančních prostředků uvolněných pro ERA Evropskou komisí.

Doufám, že se obdobně dohodne i spolupráce na dalších tématech, např. evropského civilního či správního práva, protože jakkoliv je někdy evropské právo advokáty podceňováno, Česká advokátní komora je instituce, která musí přinášet i taková témata, jejichž úspěšné přiblížení advokátům vyžaduje i určitou osvětu, vysvětlení typu: „Proč právě toto téma?“

Jana Würstová, odbor mezinárodních vztahů ČAK